Kronos Quartet: Sunrise of the Planetary Dream Collector / Music of Terry Riley

kronosTerry Riley oslavil 24. června osmdesáté narozeniny a mezi gratulanty pochopitelně nemohl chybět Kronos Quartet. Na počest průkopnického nadžánrového skladatele vydal půl kompilaci, půl řadové album Sunrise of the Planetary Dream Collector a navíc i pětidiskový box set One Earth, One People, One Love, který obsahuje jak recenzovaný titul, tak dříve vydaná alba Kronosu s Rileyovými kompozicemi. „Žádný skladatel nepřidal tolik nových hudebních slov do našeho slovníku. Slov z tolika koutů muzikálního světa. Právě Terry představil Kronos Panditovi Pranovi Nathovi, Zakiru Hussainovi, Hamzovi el Dinovi, Jonu Hassellovi, Gilu Evansovi (…) V šíleném světě sešněrovaném nenávistí a destrukcí se stal trvalým zdrojem klidu,“ uvádí první houslista a umělecký šéf Kronosu David Harrington. A Terry Riley vrací poklonu: „Každá schůzka nad plánovaným společným projektem s Kronosem a konverzace s Davidem mě vzpruží. Právě tato energie pak vede moje pero k melodiím a rytmickým patternům. David má dar fungovat jako katalyzátor.“
Titulní skladba Sunrise of the Planetary Dream Collector, původně zkomponovaná v roce 1980, má pro Kronos zvláštní význam. Šlo o první dílo (přesněji: první s výjimkou adaptace starší G Song), které Terry Riley vytvořil přímo pro Davida Harringtona a spol. Tisková zpráva zdůrazňuje, že spolupráce skladatele a kvarteta trvá už 35 let a za tu dobu objednal Kronos od Rileyho 27 děl, více než od jakéhokoliv jiného komponisty. Na gratulačním titulu ovšem nevychází první nahrávka Úsvitu sběratele planetárního snu, která se objevila na desce Kronosu Cadenza on the Night Plain (1985). Kvarteto se rozhodlo zachytit opus Martina Fišerová nově a v aktuální sestavě s cellistkou Sunny Yangovou. Nechce se mi porovnávat, zda nově znamená lépe. Čistě po stránce záznamu lépe, slyš skvěle fungující dynamiku hry komorního tělesa. Jinak záleží spíše na náladě a individuálním „zvukovém“ vkusu. Obě provedení jsou mistrovská.
Na polovičním výběru najdeme i další dvě dříve nevydané nahrávky. Konkrétně One Earth, One People, One Love z cyklu Sun Rings (koncertní premiéra 2002), projektu spojujícího smyčce s přednatočenými kosmickými zvuky poskytnutými NASA. A Lacrymosa – Remembering Kevin, napsanou v roce 1998. Oproti tomu opus Cadenza on the Night Plain přebrali dramaturgové ze zmíněné stejnojmenné desky, stejně jako G Song. Cry of a Lady zase najdeme na loňském CD A Thousand Thoughts. Ale i když už máte obě zmíněná alba, přibližně 30 minut dosud v této podobě neslyšeného materiálu dostatečně ospravedlňuje publikování tohoto narozeninového dárku.

Nonesuch, 2015, 75:57

Přidat komentář