LE TRIO VOYAGEUR: Fu-Rin-Ka-Zan

Circum-Disc, 2022, 48:58

„Japonský deník“ Fu-Rin-Ka-Zan tria poutníků původem z francouzského Lille je suitou, jež odkazuje na vítr, lesy, oheň a hory fascinující ostrovní země. Autorem hudby je zde vibrafonista a hráč na další perkusivní nástroje Ludovic Montet, který ovšem dává ve svých kompozicích svým spoluhráčům dostatek prostoru pro vlastní rozsáhlé improvizace. Pianista Stefan Orins zde tudíž uplatňuje své „severské“ postupy a bubeník Charles Duytschaever prostupuje vše svými větvenými rytmy. Mohlo by se částečně nabízet srovnání s klasickým dílem Garyho Burtona a Chicka Corey Crystal Silence, což sedí na začátek a úplný konec tohoto alba, ale onen zneklidňující perkusivní prvek toto dílo posouvá někam jinam, blíže k přírodním kořenům vzdáleným abstrahované křišťálovosti. Bicí mají prim zejména v závěru nejrozsáhlejší, téměř dvanáctiminutové třetí skladby Nara, kde krásně rozehrávají rozevlátost celého opusu.

Středobodem je titulní skladba, která má až šamanský rituální charakter a všichni zúčastnění se zde zapojují jakýmsi modlitebním zpěvem. Průzračnost ustupuje členitému rytmizování a vzývání čehosi tajemného a jakoby nesmírně přitahujícího, k čemu je potřeba se obrátit a prožít to se vším všudy. Krystaličnost se vrací v následující skladbě Natan et Léonard se zvláštní dynamikou a poněkud disharmonickým závěrem. Nejakčnější a nejhravější je pak předposlední kus La Danse du Sabre, kde se mísí skotačivost s proměnlivostí. Tady mají všechny nástroje možnost ukázat svou průbojnost a maximální nasazení. Celkový dojem z alba je však spíše kontemplativní. Je to ponoření do niterných zážitků, které jakoby samy utvářejí hudební výstupy. Duchovní cesta vyzývající k návštěvě země vycházejícího slunce se stopami etnických motivů přetavená do podoby náladového jazzu v poloze současné vážné hudby. Každý muzikant tu má prostor pro sebevyjádření a celkový obraz je tak kaleidoskopem impresí mihotavých záblesků i hlubokého procítění.

Přidat komentář