LEYLA McCALLA: The Capitalist Blues

„Tématem je mé uvažování nad psychologickými a emocionálními důsledky toho, že žijeme v kapitalistické společnosti. Znamená to , že stále o něco usilujeme, což je typické zvláště pro život ve Spojených státech. Všechno je soukromé a cokoli chcete, musíte si to koupit a vlastnit, ať je to vzdělání, dům nebo zdravotní pojištění.“ Těmito slovy popisovala v roce 2017 americká zpěvačka Leyla McCalla své – tehdy teprve připravované – album The Capitalist Blues. Vyšlo na začátku letošního roku a autorce se na něm povedlo zajímavým způsobem propojit aktuální problémy odražené v textech – a nejde jen o americký kapitalismus, ale také třeba válku v Sýrii – s několika různými typy „hudby z kořenů“.
Leyla McCalla má rodinné kořeny na Haiti, tedy v jedné z nejchudších zemí planety. Z haitské hudby na albu zčásti vychází, některé písně nazpívala v tamní kreolštině, ale stejně tak čerpá z typicky amerických žánrů, jako je dixieland, blues nebo zydeco. Že se jedná o hudbu původně afroamerickou, opět může souviset nejen se zpěvaččinými kořeny, ale opět i s tématem alba. „Globální“ charakter problematiky pak podtrhávají odbočky jinam, například k trinidadskému calypsu v lehce prvoplánové skladbě Money Is King. Tak jako je propojený kapitalistický svět, je propojena i síť hudebních inspirací rozprostírající se po celém světě, lze číst mezi tóny.
Autorka alba samozřejmě těží ze svého příjemného hlasu a také z umění spojit zdánlivě nespojitelné. Na rozdíl od svých minulých nahrávek tentokrát odložila violoncello a do jednotlivých písní si zvala hráče podle svého přání – dechové sekce, banjo, violu, lehce rozladěný klavír, perkuse i sbor přátel v závěrečné Settle Down. Levicově orientovaný posluchač může ocenit „lidovost“ alba – při zachování vysokého uměleckého standardu. Posluchač pravicový pak autenticitu a originalitu, která se ani v takovém mixu inspirací neztrácí.

 

 

Jazz Village, 2019, 42:32

 

 

 

Přidat komentář