LIRAZ: Roya

Glitterbeat, 2022, 43:01

Slovo „roya“ znamená ve fársí, moderní perštině, fantazii. Liraz, v Izraeli narozená zpěvačka a herečka s íránskými kořeny, tak pojmenovala své třetí album, na kterém pokračuje v silném příběhu svého předchozího titulu Zan a – nejen – díky fantazii se jí daří své dílo nenápadně posouvat. Kolekce Zan, kromě toho, že šlo o zajímavou fúzi blízkovýchodní hudby a sympaticky old-schoolového elektropopu, nabídla především zprávu o možné spolupráci izraelského týmu s íránskými hudebnicemi, které: 1. jako ženy nesmějí samostatně vyvíjet žádnou kulturní iniciativu a 2. s nepřátelským Izraelem nesmějí spolupracovat. Přesto k této spolupráci, on-line, potají a pod podmínkou anonymity íránských účastnic, mohlo dojít. Album Roya vznikalo na neutrální půdě, v Istanbulu. Proto také autorka alba v legendě ke své novince popisuje, jak se konečně se svými íránskými spolupracovnicemi mohla v temném sklepení v Turecku osobně potkat, obejmout je a spolupráci si jaksepatří užít. Jenže ne nadarmo se album jmenuje „Fantazie“. Reálná spolupráce mezi zemí, kde našli útočiště její rodiče, a mezi vlastí jejích předků je zatím v nedohlednu, a tak Liraz může snít, fantazírovat, ale naštěstí také natáčet novou hudbu, třeba opět i s potají elektronicky doručenými party na íránské strunné nástroje. Anebo je to všechno ještě jinak? 

Současná zvuková technika naštěstí umožňuje vytvořit dokonalou iluzi sounáležitosti, a tak vše zní skutečně tak, jako by se všichni hudebníci a hudebnice ve studiu skutečně potkali. Album Roya má žánrově velmi blízko k Zan, ale liší se zvukem. Ten je kompaktnější, pomyslné hrany jednotlivých nástrojů jsou obroušeny ve prospěch celku, chvílemi má posluchač dojem, že poslouchá velmi kvalitní živou nahrávku. A lze ponechat skutečně jen fantazii, co opravdu nahráli anonymní hosté z Íránu a jak moc bylo toto jejich hostování distanční a jak moc bylo skutečné. 

Přidat komentář