Do Prospectu uvádí švýcarský kontrabasista Luca Sisera svůj kvintet Roofer s až sofistikovanou velebností, s důrazem na dechy a s poklicovým bicím a notuje si dumavě se svými spoluhráči. Jsou to: tenorsaxofonista a klarinetista Michael Jaeger, trombonista Silvio Cadotsch, pianista a cembalista Yves Theiler a bubeník Michi Stulz. Avšak nemylme se – ten úvod má s následujícími Siserovými skladbami nemnoho společného. Tady totiž předvedli rooferové, co svedou nebo co by svedli, kdyby… Sisera jako autor následujících sedmi kompozic se s precizním komfortem pohybuje mezi ustálenější jazzovou a komorní hudbou, dokáže vytvořit perfektně spolu související a swingující šablony a patřičně je protáhnout. Není staromilec, ale ani avantgardista, ani v nejmenším neholduje nějaké kovbojštině (ani ve skladbě Backyard Cowboys), je úměrný, dodržuje regule, dovoluje sice pianistovi, aby predestinoval naladění skladby, avšak přejme ji a dotvrzuje, jeho basa rozbaluje téma, rozviřuje je a rozbalancovává, avšak nevybočí většinou z předem vyhraněných mezí. Má kliku, protože si zvolil ekipu spoluhráčů, kteří dovedou mistrovsky zasólovat, a tím předlohy oživit, ale také souherně swingovat, držet pohromadě i vzájemně se prolínat, až proplétat, rozkvasit válečně pojaté rekviemno s příznačnou zahučivostí a vytroufanou vzpínavostí i s rezignující potichavostí a svíravou zkomíravostí (Warship Requiem). Přejímky nástrojů od vychutnávaně popojízdného piana až po balamutivé dechy jsou prohloučené i rozjasnivé, vyčinivé i přehršlové (Underhill Stream), zatímco hledačsky uhadovačný kontrabas se propojí do rozjímavé melodičnosti klavíru a provírající celek rozkošaťuje volavé trombónování, rozdmýchávané do vyčiňování, rozklapaně téma pozotvírají bicí a všichni společně se doharmonizují do dohoufovaného závěru (Fat Snap). Z dosti jednotného kompozičního pojetí alba se vymyká rozjařenější Drunk Octopus, ve kterém si basista „zahraje“ podnapilou chobotnici s těkavou uminutostí i rozbalovávaným vrávoráním, bicí této potažmé notoričce dodávají kuráže, trombón ji naopak utěšuje a klavír vše převádí do nezávazné hovornosti, záchytka tedy milému hlavonožci nehrozí.
Leo Records, 2018, 40:19