Spojení našeho předního představitele ambientu Michal Kořána s houslistkou a zpěvačkou Agnes Kutas bylo sice zajímavé, ale i na albu Čtyři barvy bylo patrné, že dvojice si sama nevystačí. Proto oba přibrali třetího, baskytaristu Josefa Jindráka, se kterým pod hlavičkou souboru M/Á/J natočili desku První květy. Občasná prázdnota a nedostatečná propojenost obou protagonistů Čtyř barev se ztratila, baskytara pomohla hezky propojit klávesy s hlasem a houslemi. Plochy se pomalu přelévají, což je krásně patrné hned v úvodním Iam, kde z nich občas vystoupí jednoduchá melodie piana anebo éterický či až koloraturní vokál či zabublání basy.
Občas však došlo k opačnému extrému, aranžmá je až příliš zahlceno a ztrácí byvší průzračnost, která se k ambientu tak hodí. Platí to zejména pro skladby, kde je ve zvuku syntezátoru příliš použit šum. Výsledek se tak blíží spíše zvukomalebné psychedelii, což platí zejména o Krajině odlivu, kde zašuměný zvuk syntezátoru doplňují bublání basy a pěkná melodie kytary Pavla Richtera.
Zajímavý kontrast vytváří Polární záře, oplývající až nebývalou nervností danou různými poťukáváními a echovanými zvuky, jež vytvářejí kontrast k ploše v pozadí, z níž vystupuje melodie elektrického piana jak z raných jazzrockových nahrávek, ke kterým má tento kus nejblíže, či až koloraturní vokál střídající se s šeptáním. Ozvláštnění pak přináší až orientální melodie kota.
Nejlepší jsou průzračnější skladby, zejména závěrečná V mlze, stojící na houslích, jež hrají až folklorní melodii, doplněných hlasem přecházejícím ze šeptání do zpěvu a jen jemně podmalovaných basou a waterphonem Petra Nikla.
Povedená je i Neobyčejná procházka, v níž syntezátor doplňuje elektrický klarinet, jehož minimalistická figura drží skladbu pohromadě. Motiv je jen střídmě rozvinutý a přidává se k němu linka basy, flažolety houslí přecházející v melodii a syntezátor Pavla Richtera. Právě v těchto dvou skladbách se nejvíc ukazuje potenciál tria.
Polí5, 2019, 43:13