Trad Records, 2022, 34:49
Belgická skupina MANdolinMAN hraje v sestavě se třemi mandolínami a mandocellem originální úpravy vlámských lidových písní. Tedy platilo to o prvních dvou albech. Novinka, třetí položka v diskografii jedenáctileté kapely, je jiná. Hudebně i tematicky.
Základní mandolínové kvarteto zde doplňují nejen nástrojové alternace členů skupiny (housle, kytary) a pár hostů (lesní roh, perkuse), ale především hostující Mathijs Bertel ze skupiny Ansatz der Maschine, který měl na starosti programování a syntezátory. Nejde tedy o čistě akustickou nahrávku, jakkoli je zvuk drnkacích nástrojů dominantní. Například ve skladbě Zondaar jsou mandolíny zahaleny do ambientního oparu, z kterého se pozvolna vynořuje výrazná melodie kramářské písně z 18. století o obráceném hříšníkovi Van Den Bekeerden Zondaar. Podobně si mandolinisté pohrávají například s písní Rozenland ze sbírky Jana Bolse z roku 1897.
Třebaže písně fungují i každá zvlášť, důležitý je celek. A zde přichází ke slovu opravdu sofistikovaný koncept, jakési shrnutí vlámské kultury v několika vrstvách. V roce 1939 vyšla novela spisovatele Gerarda Walschapa Houtekiet, pojednávající o zakládání vesnice a o divochovi Janu Houtekietovi, který symbolizuje protiklad rodící se civilizace. Námět knihy aktuálně ve verších přepracoval Jonas Van Thielen a právě k jeho veršům o Houtekietovi vybrali členové kapely MANdolinMAN s producentem Lucem Weytjensem vhodné lidové (z velké části jarmareční) písně a s jejich pomocí vystavěli instrumentální soundtrack k veršům, které samy vznikly na motivy prózy. Děj literární předlohy sahá do dávnověku, písně samotné pocházejí z 18. a 19. století, novela vznikla v době začátku druhé světové války a její přebásnění a aktuální úpravy písní jsou ovlivněny estetikou 21. století, aniž by se vytratila zpěvnost původních melodií. Možná to vypadá překombinovaně, ale jako album to kupodivu funguje skvěle.