Nečekejme od hvězdného bubeníka a bubeníka hvězd (Peter Gabriel, Sting, Joni Mitchell, Tracy Chapman…) nic podobného hudbě, jakou nahrál na sérii sólových alb pro label ECM. Ba ani navázání na předchozí titul Unstatic (2016). „Zkomponoval jsem nové písně kolem bicích a groovů. Chci vidět, jak na moje kompozice lidé tančí a slyšet, jak si zpívají chytlavé melodie,“ prozradil Katché. Což vysvětluje vše. Ne, že by rytmický génius přestal využívat jazzových triků. Ovšem album, natočené s novou stejnojmennou kapelou The Scope a navíc za pomoci digitální kavalérie počítačů, sekvencerů a zvukových procesorů, nasměroval spíše k popu a taneční hudbě.
Samozřejmě jde o pop sofistikovaný a pestrý, se spoustou afrických inspirací. Úvodní Keep Connexion pak na půdorysu fusion, přecházející k easy listening, udržuje ono spojení (keep connexion) s kořeny díky pozvání virtuózní hráčky na koru Kandie Kouyaté, průkopnické malijské „griotky“ (žádná asociace na alkoholický nápoj, ale jaký je proboha ženský rod od „griot“?). V písni Vice zase hostuje senegalský zpěvák Faada Freddy, dobře známý publiku festivalu Colours Of Ostrava. Samotná skladba sice začne poněkud ošklivým zpěvem přes vocoder, ale pak se přes soulovou baladickou část rozhýbe k odpíchnutému finále v rytmu reggae.
Místy mám pocit, že to Katché se zamýšlenou chytlavostí až přehnal. Instrumentálka Overlooking by se díky kytarou nesenému, vlezlému motivu neztratila… vlastně naopak klidně ztratila jako zvuková kulisa v obchodním domě. Jenže když se protagonista opře do funkových groovů, nebo mu raper Jazzy Bazz pomůže složit poklonu Paříži, zůstává přesvědčivý. Plán „vidět lidi tančit“ bezesporu dokázal naplnit. Otázka zní, zda to není málo. Ale i když The Scope není zrovna nejlepší bubeníkovou deskou, pořád stojí za pozornost. Už díky obdivuhodné muzikantské lehkosti a nezamindrákovanosti tvůrce, který chtěl pro jednou dopřát sobě i okolí trochu lehké zábavy.
Anteprima Productions, 2019, 36:06