Marcin Wasilewski Trio & Joe Lovano: Arctic Riff

ECM, 2020, 62:37

Není to tak, že by Wasilewského trio bylo „přivařeno“ ke hvězdě polského, posléze světového jazzu, trumpetistovi Tomaszi Stańkovi, aby se poukázalo na kvality mladého polského tria a zvučné jméno mu pomohlo v kariéře, ale proto, že se ti tři mladíci s o více než generaci vzdáleným sólistou sešli hudebně. Spolupráce započala na přelomu století. V červnu 2001 koncertovali v pražském divadle Archa, v srpnu téhož roku vznikla první společná nahrávka Soul of Things (ECM). Trio polského pianisty Marcina Wasiłewského (1975), původně pod názvem Simple Acoustic, působí od počátku devadesátých let. Dalšími členy jsou kontrabasista Sławomir Kurkiewicz a bubeník Michał Miskiewicz.

Novinka tria Arctic Riff je už pátým albem s etiketou ECM, tentokrát s mimořádným hostem – tenorsaxofonistou Joe Lovanem (1952), s nímž obdobně jako se Stańkem, vznikl nový skvělý kvartetní sound. Skladby jsou jak od Wasiłewského, tak od Lovana, čtyři mají kolektivní autorství zrozené z free improvizace a Vashkar napsala Carla Bleyová už v roce 1965 a dodnes ji hrává – zde se objeví hned ve dvou variacích. Ač arktický podmořský útes může vyvolávat představu hudby mrazivé, opak je pravdou, hudba kvarteta je živá, vášnivá, místy důrazně expresivní. Úvod alba, Wasilewského balada Glimmer of Hope, je krásná melodie jako od Chopina.

Čtvero kolektivních témat je dokonalou ukázkou toho, proč se hraje jazz – kvůli improvizaci, z níž se rodí ze vzájemného prožívání hudby, instinktu, hudba nová – stačí jí pak jen přidělit jméno; jsou to zde Cadenza, kde téma se rodí dialogem kontrabasu s Lovanovým tenorem, tajemně ambientní Arco, baladicky znějící Stray Cat Walk či A Glimpse s Lovanovým vzrušujícím dialogem s Wasilewského klavírem. „Colemanovsky“ zní Lovanovo On the Other Side a závěr alba patří Wasilewského melancholické skladbě Old Hat. Celá nahrávka se vyznačuje náladovou pestrostí, improvizační uvolněností a koncepční zdařilostí.

Přidat komentář