Flétnista Martin Brunner (ex-Jazz Fragment, Ventil Duo, Kontraband, dlouholetý dramaturg festivalu Jazz Goes To Town, dnes např. duo s Jaroslavem Šindlerem) se rozhodl věnovat album disciplíně právě tak inspirující jako nevděčné. Vystupování na vernisážích. Tudíž hraní vedenému nutností zaujmout v omezeném časovém rozsahu a navíc publikum, které přišlo na něco jiného. A k tomu všemu se trefit do atmosféry vystavovaných děl, prostoru galerie i nálady mezi návštěvníky. Pokud je však „vernisážový hráč“ empatickým a zároveň disciplinovaným improvizátorem s citem pro zkratku, což pro Martina Brunnera svrchovaně platí, dokáže záludnosti proměnit v klad.
Zasvěcený autor sleeve-note Vladimír Kouřil prozrazuje, že během improvizací na vernisážích povstalé motivy si Brunner zapamatovával, zaznamenával a dotvářel řadu let. A vlastně už často ani neví, s jakou příležitostí a výtvarným dílem vznik konkrétního hudebního fragmentu propojit. Forma „vernisážové svity“, zachycené na CD, tudíž vlastně představuje jinou kvalitu než ony původní momenty zrozené v galeriích. Sofistikovaně poskládaný rozsáhlejší celek. Což však neznamená, že by se z jednotlivých krátkých motivů, kterých se flétnistovi vešlo do nepřehnané stopáže alba plných pětačtyřicet, vytratila původní náladotvorba. Na desce se střídají kusy hravé, humorné, často „po kirkovsku“ (míněn je Brunnerův oblíbenec Roland Kirk) zvukově pitvorné a expresivní, plné efektního „přefukování“ tónů či mumlání a prozpěvování do náustku, ale i konejšivé (Přístavy), tajemné (Průhledy), melancholicky meditativní (Kolem hory). Charakteristika „efektní“ je přitom tentokrát míněna pochvalně. Přiměřená efektnost představuje v boji o rychlou pozornost nejtvrdší měnu.
Nejlepším receptem k poslechu alba je ovšem jednotlivosti nevyčleňovat. Necháme-li jednotlivé miniatury v duchu prolínat, vznikne pestré, ale logicky navazující panorama. Členitá hudební krajinka, plná nápaditých detailů. Výtvarné dílo pro uši.