Mejdan s Drag City

Chicago 80. let bylo, viděno zpětně, tavícím kotlíkem mnoha zásadních hudebních vlivů. Od jazzu, přes house až po punkovou scénu, která se brzy přetavila v indie rockovou Mekku. Ta porodila nejen industriální ikony okolo labelu Wax Trax!, ale i klasiky The Jezus Lizard nebo Urge Overkill, kteří si vybojovali respekt po celém světě. V tomto prostředí Dan Koretzky a Dan Osborn, sami aktivní muzikanti na místní scéně, vydali počátkem roku 1990 první sedmipalcový vinyl svého nového labelu Drag City. O tři dekády později, s vědomím téměř tisícovky vydaných titulů, hrnou svou káru dále, aniž by se obtěžovali připomenout právě dosažené kulatiny.

Dlouhou dobu bylo vydavatelství Drag City pánů Dana Koretzkyho a Dana Osborna pouze volnočasovou aktivitou, která netahala naspořené peníze z úzkého či širokého příbuzenského okruhu. Ještě tři roky po vydání debutů Silver Jews, Palace Brothers (prvního uměleckého převleku Willa Oldhama alias Bonnie Prince Billyho) a zásadních alb Royal Trux nebo prvních EPček Pavement, z fungování labelu částečně žil pouze Koretzky. Skromnost labelu po vzoru hardcoreových Dischord se vyplatila. Z hladové smečky indie vydavatelů jako Olympia, washingtonského K Records, filadelfského Slitbreeze, losangeleských In the Red a Sympathy for Record Industry nebo seattleského Estrus, je právě Drag City nejen stále fungující, ale rozhodně nejvíce prosperující. Možná díky důvěře ve spolupracující kapely, kdy na začátku byl obchod stvrzen podáním ruky a písemné smlouvy se vyhotovovaly pouze na vyslovené přání umělců. Možná i díky paličatému lpění na vydávání muziky na vinylu (nejlépe sedmipalcovém singlu), i když všude okolo vládlo šílenství spojené s CD nosiči. Dan Berman ze Silver Jews v letitém rozhovoru pro časopis Spin prohlásil: „Zatímco většina americké rockové produkce má buranský podtón, ve všech kapelách Drag City je cítit intelektuální nadšení.“

Chicago 80. let bylo, viděno zp . . .

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přidat komentář