Mejdan s Roadrunner Records

Je mi líto všech vydavatelství, která mohla v letošním roce připomenout svá kulatá výročí fungování. Vždyť udržet při životě tento „byznys“, to už stojí za každoroční oslavu, ne pouze v kulatých letech. Koronavirová situace zhatila i veškeré plány, které měli ve velkém připomenout 40 let fungování klíčového vydavatelství na tvrdě rockové a metalové scéně – Roadrunner Records. Labelu, který své holandské rodiště postupem času vyměnil za mnohem větší americké kolbiště.

Nebojte, nepřetiskujeme omylem Mejdan z červnového vydání UNI. Základní parametry Roadrunner Records a vydavatelství City Slang měly sice stejné, řada důležitých aspektů a následný rozvoj už měl zcela svébytný charakter. I Roadrunner Records vznikl primárně, aby distribuoval na starý kontinent zajímavou tvrdě rockovou muziku ze Severní Ameriky, která neměla možnost se dostat ke svým potencionálním evropským fanouškům. Z toho titulu najdeme v katalogu vydavatelství vedeného Ceesem Wesselsem, mladým hudebním fandou a obchodníkem v jedné osobě s předchozí zkušeností z propagačních a exekutivních funkcí v holandských pobočkách Phonogram a Polygram, řadu punkových nebo hardcorových alb. Vedle toho ale překvapivě katalog rozšířily i tehdy čerstvě vydaná alba industrialistů Liaisons Dangereuses, jazz-rockera Roberta Wyatta, elektronického snivce Klause Schulzeho nebo britských novovlnných popařů Au-Pairs. Roadrunner se velmi rychle zařadil do sítě nezávislých labelů, které skrze licence rozšiřovaly povědomí o dění na nezávislé scéně do dalších teritorií. V polovině 80. let se tým Roadrunner správně rozhodl soustředit plně na metal a další extrémní rockové odnože hudby. Na scéně se začaly z undergroundu rodit budoucí hvězdy žánru jako Metallica, Obituary, Slayer nebo Annihilator, a Roadrunner byl skrze své licenční kontakty u toho.

Je mi líto všech vydavatelstv . . .

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přidat komentář