Prozatímní Mejdany jsme vystrojili labelům, které se primárně věnují vydávání muziky. Tentokrát se podíváme za vydavatelstvím, které vedle muziky nabízí svým fanouškům i design, oblečení, ba i svá vlastní sluchátka nebo peněženky. Patnáct let fungování v letošním roce slaví Ghostly International. Seznamte se!
Na začátku většinou bývají nenaplněné vydavatelské ambice mladých muzikantských nadějí či nadšení fanoušků s obchodním talentem. U zrodu michiganského labelu Gostly International stály dvě výrazné osobnosti. Nadšenec Sam Valenti IV a začínající elektronik Matthew Dear. Jenže ještě předtím, jež se zrodilo vydavatelství, bylo na světě budoucí logo labelu. Jednoduchá kresba hosta ducha, nenápodobná postavičkám legendárního Pac-Mana, kterého zná důvěrně každý pařan předpotopních her na osmibitových počítačích. Už jako teenagera totiž duchařská tématika Sama lákala. Nejprve na střední sestavoval pro svoji potěchu kompilace, ve kterých mixoval známější elektronickou tvorbu se svými neumělými pokusy, aby pak před maturitou začal pravidelněji vystupovat jako DJ Spaceghost. „Slovo ghostly v tobě může navodit různé pocity. Ty mohou být pozitivně tajemné, ale také negativní. Tahle bipolarita mně přišla v pořádku,“ nedávno prozradil v bilančním rozhovoru Sam Valenti. S logem a odhodláním, pustit se i na vysoké škole do všemožných hudebních dobrodružství, se osmnáctiletý Sam nastěhoval na kolej University of Michigan v Ann Arbor. Hned první týden vyučování pak následovalo setkání, které Samovi změnilo život – setkal se na seznamovací školní párty s Matthewem Dearem, do dnešních dnů největší hvězdou labelu, teď jeden z vlajkových umělců Ghostly International. „Byl o rok starší než já a právě začal skládat svoje první skladby,“ vysvětloval před rokem pro portál XLR8R Valenti. Matthew a Sam si padli ihned do noty. Psal se rok 1998 a zvenčí to vypadalo, že pro vydávání hudby není příhodnější čas. První z nich po roce nastřádal na DATku dostatek vhodného materiálu, druhý pak k nim přihodil nahrávky společného mentora Davida Shaymana, který si pro tuto příležitost vymyslel přezdívku Daisha, a vyrazil nechat vylisovat 500 kusů prvního releasu nového vydavatelství do Londýna. Vinyl se dobře prodával. Aby ne, vždyť už názvem tracku Hands Up For Detroit i jeho soundem vzdával hold nedaleké Mecce taneční hudby. To přesvědčilo Samova otce, ostříleného finančníka specializujícího se na rizikové investice, aby učinil počáteční investici synovi k rozjetí skutečného, profesionálně vedeného labelu. A že se jednalo skutečně o vklad s nejistým výsledkem, se ukázalo už v následujících měsících. Ve světě se objevil Napster a rozpoutal éru masivního stahování. Chvíli poté se dvě letadla zapíchla do mrakodrapů Světového obchodního centra, aby ukončila pozitivní období ve Spojených státech. Přesto Ghostly International se přes tyto překážky dostal.
Ukázalo se, že Ann Arbor a jeho těsná blízkost techno Mekky Detroitu, bylo skvělým místem k založení právě elektronického vydavatelství. Vydavatelství, které ale bylo od začátku otevřené mnoha dalším žánrům a pravidelně se oddávalo velmi alternativním choutkám. „Bavilo mě, že jsem se nemusel držet jednoho stylu. Klidně jsem po čisté techno jízdě naladil kytaru, nesamploval jí a na základě několika smyček vystavěl s country melodií“, vzpomíná na svobodný přístup ke tvorbě zastupovaných umělců stáje Matthew Dear. A právě neformální přístup k hudebníkům, které Sam bere jako jedinečné umělce s jasnou vizí, je nedílnou součástí ducha Ghostly International. Stejně jako tvorba Matthewa Deara, tak i typický Ghostly zvuk je definován svou nedefinovatelností. Hned dva roky po založení vydavatelství se na světě vyklubal vedlejší oddenek labelu. Dostal název Spectral Sound a na rozdíl od hlavního, často v experimentech se nořícího hlavního labelu, je tento vyhrazen více tanečním nahrávkám. Hudebním talentům a jejich fanouškům pak stvořil platformu drip.fm, která funguje dodnes. Z původně punkového podnikání v hudebním byznysu se stalo sofistikované operování v indie krajinách, které dokáže slušně uživit nejen samotného Sama, ale i řadu jeho spolupracovníků.
V průběhu let nezazářila v rámci labelu žádná supernova, která by z ničeho nic představila Ghostly široké veřejnosti. Label se konzistentně snaží přesvědčovat fanoušky jinak. Co na tom, že jejich vydané nosiče mají rozdílné žánrové směřování, kvalita je tak či onak vysoká. Kdybychom se pustili přeci jen do žánrového usazování protagonistů labelu, asi bychom použili zkratku, že všem nahrávkám je společný melancholický podtón, který se line, jak skrze taneční pecky, tak je vlastní i sépiovitě rozpitým ambientním plochám.
A teď už k jednotlivým zásadním protagonistům. Vedle Matthewa Deara, který zraje jako víno, je důležité zmínit i další melancholicky roztančené solitéry elektroniky. Angličan Gold Panda postavil svou tvorbu na velmi autobiografických základech. Jeho často nervní taneční tracky obohacují popové melodické vsuvky, jakoby autor se zoufale snažil zachytit svůj sen předtím, než se definitivně vytratí. Další výraznou figurou labelu je Jeff McIlwain vydávající u vydavatelství jako Lusine svou hudbu už více jak dekádu. Bývalý student Kalifornského institutu umění se zaměřením na elektronickou hudbu 20. století, zvukový design hudby a filmu je schopen do sebe zcela samozřejmě vklínit poslechovou IDM elektroniku, abstraktní hip hop a ambientem nasáklé techno či house.
Ještě zasněnější tvorbu servíruje na Ghostly International Scott Hansen, který jako Tycho nezapře inspiraci elektronickými legendami Boards Of Canada nebo uhrančivou tvorbou Němce Ulricha Schnausse. Jeho koncert, který předvedl minulý měsíc v pražském Roxy ve čtyřčlenném složení, měl strhující atmosféru. Jedna ze starších skladeb producenta z New Jersey, který si říká Com Truise, nese název VHS Sex – ve dvou slovech tak zjednodušeně shrnuje celý jeho přístup. Seth Haley, jak zní občanské jméno Coma Truise, vzývá dnes už poněkud muzejní symbol videokazety. Jak trefně poznamenal Jan Bárta z Radia Wave, možná nevědomky, možná s jasnou vizí cestování v čase tvoří autor osmdesátkovou hudbu, která v 80. letech ještě neexistovala.
Z ambientní strany musíme upozornit na polského umělce Jacaszeka, jehož album Glimmer organicky kombinovalo ve zšeřelé místnosti akustické nástroje a jejich následné elektronické efektování. Americkojaponský hudebník Shigeto kříží ve své tvorbě hiphopové rytmy s IDM elektronikou. Tenhle hudební postup už napadl v minulosti kdekoho, Zach Saginaw ovšem tuto symbiózu dotáhl k absolutní dokonalosti. Sám hudebník popisuje svou hudbu jako „elektroniku pro posluchače, kteří ji obvykle neposlouchají a nemají rádi“. Producent a experimentátor ze San Franciska, Christopher Willits, naopak vytváří velmi hypnotické koláže z kytarových drone zvuků, tzv. field recordings a elektroniky. Podobnou tvorbou se na labelu prezentuje i trojice Kiln.
Vedle těchto dvou hlavních proudů se tvářemi Ghostly International stala i popově shoegazeová dvojice School Of Seven Bells, elektropunková dvojice ADULT., dánští Choir Of Young Believers, kteří jsou často přirovnáváni ke slavnějším Fleet Foxes a nejčerstvěji i cold wave revivalisté Xeno & Oaklander, jež se také před pár dny představili v Praze.
Jak už jsem v perexu uvedl, vedle samotné hudby je nedílnou součástí vydavatelské politiky labelu i řada nehudebních artefaktů. Od tašek, přes sluchátka, peněženky, klíčenky, brýle, pravítka, kalkulačky, hodinky nebo termosky. Některé s logem vydavatelství, některé pouze propagované jménem spolupracujících designérů. Ghostly prostě není pouze další ze zajímavých indie labelů. Je domovem moderního umění bez žánrových přívlastků.
