Mejdan s Prophecy Productions

Metalové království má ve středu svého území svou ocelovou pyramidu, která má jasně stanovený tvar i způsob, jakým se jeho poddaní uvnitř stavby i v jejím okolí mají chovat. Tradiční metal je jedno z nejkonzervativnějších území na hudební scéně. Existují ale okraje žánru, které nejsou tolik probádané, kde se zvyky z centra mísí s řadou okolních i poměrně vzdálených žánrů. A právě v těchto končinách pátrá Martin Koller, šéf německého vydavatelství Prophecy Productions, které oslaví čtvrtstoletí fungování stylově v lůně starodávné krasové jeskyně. Vzhůru na cestu!

Martin Koller už v mládí propadl kouzlu temné rockové hudby. Jeho hrdiny se brzy stali podobně introvertní muzikanti, jako je v nitru on sám. „Bylo mi šestnáct let, když jsem založil malou distribuci věnovanou umělcům metalového undergroundu. O dva roky později jsem podepsal první kapelu Empyrium a chvíli po mých devatenáctých narozeninách vyšlo jejich debutové album A Wintersunset… jako první nosič mého labelu Prophecy Productions.

Nadšeného, ale obchodu neznalého mladíka čekala tvrdá škola. „Náklady na vydání debutu byly děsivě vysoké. Jen přepis hudby z DAT pásky na CDčko stálo cca tehdejších 2 000 německých marek. Abych mohl financovat A Wintersunset…, musel jsem utratit všechny dosavadní úspory ze zisků distribuce, plus kompletní univerzitní fond, který pro mě vytvořili moji rodiče. Nakonec jsem musel prodat i svůj milovaný moped“, vzpomíná dnes už s úsměvem Martin. Aby ne, výjimečný debut Empyria silně zarezonoval na temně rockové scéně, a tak se z původně jednorázové výpomoci stal regulérní label, který se drží jednoduchých pravidel. „Moje vize vydavatelství byla a stále je být dlouhodobým domovem pro umělce, které miluji. Jakmile se do hudby kapely nebo muzikanta zažeru, podporuji ho dlouhodobě. Ať se mu/jim daří nebo prochází (umělecky nebo komerčně) slabším obdobím“, odhaluje Koller.

Metalové království má ve středu svého územ . . .

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přidat komentář