MICHAL NEJTEK, TOMÁŠ LIŠKA, MARTIN NOVÁK, JIŘÍ ŠIMEK: 8 For 3 And 4

Michal Nejtek, skladatel a pianista soudobé hudby, jehož přibližování k jazzu jsem sledoval s lehkou posluchačskou nedůvěrou, teď sděluje „návrat k akustickému zvuku, ke klavíru, návrat oklikou, návrat s respektem k rozmanitosti cest, jež nám svět zvuku nabízí.“ Ve čtyřiceti letech nahrál své první kapelnické album, na němž autorsky činí slyšitelnou svoji vizi jazzu 2017. Po boku má opět vynikajícího kontrabasistu Tomáše Lišku a jednoho z nejžádanějších bubeníků naší scény Martina Nováka. K triu se přidává ve třech skladbách originál mezi kytaristy své generace, Jiří Šimek. Nejtkův styl syntetizuje dlouhý vývoj moderní, nejen jazzové klavírní hry, aniž by mohl být označen za epigonský. Široké spektrum výrazových nápadů zjevuje hned v úvodní Quit The Quince. Jak dokonale rytmicky (míněno i swingově) trio funguje, krásně dokládá rozjetá skladba Ritual Downgrade, vzorná to ukázka současného pojetí dědictví moderního jazzu. Lyrické a tajemné téma Shadows Roses uvádějí legato basové tóny a opakovaná fráze klavíru, než se poprvé přidá Šimkova kytara a bicí, motiv se sugestivně opakuje, závěr patří tiché elektronické zvukomalbě kytary. Nejtek s Liškou jsou spoluautory melodicky něžného tříčtvrtečního Cryptic Waltzu. Perkusní karneval nám trio rozehraje vprostřed snové skladby se žhavým koncem Le Jung / Tears Of Eric. Následující (Your) Maybies zní, jako když Urimu Cainovi před lety postavili piáno na pláž Rio de Janeira, Šimek v půli přebere téma ve zvukovém módu elektrické kytary. Ve skladbě Love & Fury Control, nabité impresemi, si užíváme drobné nápady – v úvodu svisty a vrzy činelu, brumendo kontrabasu, Liškovo sólo otevřené táhlými tóny smyčcem, pod tím vším minimální opakující se fráze klavíru. Závěrečná Learn Some Manners nás uvrhne do víru dravosti rytmické i zvukové, Šimkova kytara dostává hlavní slovo, skladbu provede přes metalové sólo k freejazzové pasáži s Nejtkovým piánem, až k záměrné monotónní agresivitě „rapového“ závěru.  Zralost a radost z hudby v mimořádné symbióze.

Amplión, 2017, 52:36

Přidat komentář