MUSICA ELETTRONICA VIVA: Symphony 108 / Live at Brno Philharmonic

Čas od času mi (od roku 1969) vskočí do života: Alvin Curran, Frederic Rzewski a Richard Teitelbaum (s klavíry, klávesami, se shofarem, kazoo atd.) – pod souhrnným názvem Musica Elettronica Viva. Tentokrát – po delší přestávce – se ozvali z Brna (zřejmě zásluhou tamního inspirátora Jozefa Cserese) a bez ohledu na věk (jejich i můj) mi rozzářili den. Prokázali, že při stárnutí můžeme být zdravotně postiženi (Curran s úsměvem uvádí, že přišli o čelní mozkový lalok, pravý palec a pár hemoroidů), ale neopouští nás odhodlání prokázat, co umíme, dokázat, že jsme nepřišli ani o cípek své muzikálnosti. Celá ta Symphony 108 to dosvědčuje: spíše než o obvyklé koncertování jde o zcela bezprostřední seanci, plnou dohadovačných komentářů, majících až hereckou prezentaci, humorného hračičkářství, protkaného (na)rušitelskými hromopádnostmi, o souvislostní atmosféru, plnou napětí. Vše je tu vzrušivě rozebíravé, chvílemi vytížené téměř do brutálního naskrumážení, chvílemi jednorázově konejšivé (klavír) či propauzírované. Ti tři jsou vzájemně až důvěrně zahákovaní, přecházejí ze sametového vrzukání do nákřičného tranzu, dodramatizovaného potřešťováním a zpřekotněného hudebními vpichy. Celé to pomyslné dění na přeskáčku zbeethovenují nebo zpoppanikaří, rozveselí záplatou známé fráze, prostě dokážou z(a)pracovat, co jim přijde pod ruku: závažnost nevážnosti, návratnostní prokulisování, proměnlivou chameleonii. Z dohadovačné „nezákonitosti“ jim nadrůstá jiná zákonitost, svérázná, plná průrev, šarád, vyvazování ze všeho, co mohlo/mělo být napevno předestřeno. Že to vše plyne v jednom naboptnávaném toku? Právě to umožňuje bezděčně, ale bezpečně prostřídávat vrtošení se zatanečněním, halivé chlácholnění s takřka-meditací, vyškeřování s kolotáním, uminutost se sametověním. Že občas nepřekvapí jenom nás posluchače, nýbrž i sami sebe navzájem, na to si už za ta léta mohli zvyknout. Seance končí odkráčivostním rozlukováním a výhřevným potleskem, k němuž se připojuji.

Hermes Ear, 2017, 45:35

 

Přidat komentář