NELS CLINE 4: Currents, Constellations

Nové kvarteto všestranného (od všelikých cca jazzových a experimentálních sestav včetně hostování u Medeski, Martin & Wood po alt country/indie rockové Wilco či spolupráci s Thrustonem Moorem ze Sonic Youth) amerického kytaristy a skladatele Nelse Clinea přirozeně vzniklo z výborně fungujícího kytarového dua. „Když jsem začal hrát s Julianem, hodně tvrdě mi to nakoplo zadek,“ řekl Cline pěkně jadrně pro Jazz Times. „Říkal jsem si, když to takhle jede ve dvou, co bychom asi dokázali, kdybychom měli rytmickou sekci?“ Zmíněný Julian Lage chytil kolegu za slovo a prohlásil, že mu „dodá svoje lidi“. Přivedl dvojici výborně sehranou z řady projektů, basistu Scotta Colleyho a bubeníka Toma Raineyho. Ti už doprovázeli Lagea například během residenčního hraní v newyorském klubu The Stone, řízeném Johnem Zornem. Scott Colley navíc hrával s Julianem Lagem v kapele Garyho Burtona. Ani pro Clinea přitom nešlo o nové tváře, s oběma hudebníky si už také dříve zahrál.

Zcela podle očekávání, kvarteto si bezproblémově sedlo. „A nakonec jsem našel scénář, ve kterém můžeme hrát svobodně a dobrodružně, využívat všech zvukových možností, a přitom znít extrémně melodicky a evokativně,“ charakterizuje hudbu Julian Lage. Přesné, netřeba mnoho dodávat.

Deska má euforickou atmosféru živé nahrávky. Ačkoliv se pod většinu soudržného repertoáru, s výjimkou jediné předělávky, autorsky podepsal Nels Cline, je slyšet, že zbyl dostatek prostoru i všem individualitám. Zmíněná výjimka pak průhledně demonstruje nejen jeden z inspiračních zdrojů, ale vlastně i program kapely. Cline a spol. si nikoliv náhodou upravili Temporarily od Carly Bley. Vždyť právě ona patří ke skladatelům, kteří dokázali tak krásně propojit experimentující „free jazzový“ přístup s melodickou „logikou“ a vstřícností.

Safra, koncerty musí být parádní a v dubnu se Nels Cline 4 potloukali od Madridu přes Mnichov po Istanbul. Výzva pro zdejší pořadatele?

 

Blue Note, 2018, 44:07

 

Přidat komentář