NOČNÍ OPTIKA: Coral Belief Theory

Jazzová skupina Noční optika programově propojuje důmyslné kompozice, hráčskou zručnost a humor. Ten z její tvorby tryská v několika proudech – najdeme jej v hudbě samotné, v tom, jak o ní členové skupiny hovoří nebo píšou, a v neposlední řadě i v názvech. Například jméno staršího alba Astigma komentoval kytarista Miroslav Nosek slovy: „Máme ve svém středu astma i dioptrický astigmatismus a všichni jsme těmito i dalšími vadami stigmatizováni.“ Podobně prokombinovaný je i titul novinky Coral Beliefs Theory, což je vlastně zkomolený psychologický termín „core beliefs“ (jádrová přesvědčení) z kognitivně-behaviorální teorie. Kdyby právě toto bylo na hudbě Noční optiky to nejzajímavější, šlo by možná o pózu. Kapela však kódováním možných výkladů své tvorby do důmyslných názvů svých skladeb nepotřebuje odvádět pozornost od hudby, která stojí za pozornost sama o sobě.

Teritorium, které pětice na téměř 70minutovém albu vymezuje, sahá od ambientních a minimalistických momentů úvodu skladby Vistas až k bláznivě rozverným pasážím Bipolární výpravy. I když skladbami Miroslava Noska (a zčásti i Jakuba Dvořáčka) místy probleskne téměř písňový motiv, většinou jde o složitěji strukturované kompozice s vývojem a dostatkem prostoru pro jednotlivé nástroje. Jedenáctiminutová Antinomy se rozvíjí od tichých pasáží k výrazným rytmickým figurám, relativně krátká (tedy pětiminutová) hříčka U medojedů stojí na zřetelné base a bicích, ale také na krásném zvuku basklarinetu a oscilování mezi blues a latinou. Dvořáčkova Vášeň bez odvahy konfrontuje bouřlivé tóny violoncella s autorovým klavírem. Největším překvapením je pak nefalšované R&B ve skladbě Gospellin.

Jedna hudební hříčka střídá druhou, a přitom to má všechno hlavu a patu a také vážné jednotící téma. Ostatně v brožurce přiložené k albu zjistíte, jak lze využít principy kognitivně-behaviorální teorie v muzikoterapii a konkrétně při návštěvě koncertu.

 

Arta, 2017, 67:55

 

 

 

Přidat komentář