Norbert Stein / Pata Messengers: Friends & Dragons

Pata_23_friends_dragonsHudební skladatel a tenorsaxofonista Norbert Stein vymyslel svoji pata hudbu, protože se chtěl odlišit od jinačího zaškatulkování, vytvořit překvapivou otevřenost a smazat hranice mezi žánry. Proto se se střídavou různorodostí přichýlil více tu k jazzu, tu k world music včetně javánského zbarvení, tu ke zvukové ambaláži, tu ho inspirovalo výtvarné umění, tu zase pohádka (Kráska a zvíře). Zvukově kolísal od drobných formací až po velkokapelový sound. Tentokráte – v případě epíčkového formátu Friends & Dragons – zvolil kvartet, ve kterém účinkují Nicola Hein s elektrickou kytarou, Joscha Oetz s kontrabasem a Etienne Nillesen u preparovaného snare a cymbálů. steinA podle mne mu jde spíše o nezáludnou oddechovku, polotaneční, polosladkou, rozhudbovanou vůdčím saxem za ztišeného rozhoupávání basy, podtřaskávání bicích elementů a vytřepetávání kytary. Čtyři skladby mají sice určitou proměnlivost, všeobecně však setrvává pokora k pochopeným předlohám i jejich rozverňování a podšprajcovávání rozvážně pěnivého saxu, který se občas rozehřává až do galimatyášování. Celkový dojem? Otevřená náruč, objímavost, pospokojování, až dospokojování, lákavá omamnost. Jednou ze skladby vytrylkují ptáci, podruhé se kytara z útržkového prohřímání letní krajinou pod uštěpačným saxem zprovokativněle a rozdováděně proběsní, aby se všichni ve vykroužené melodičnosti vrátili k promeditovávané potěše a rozjímání. K tomuto chlácholivému sněmování se hlásí všichni: Steinův sax je pohodový, rozjímavý i rozvažujícně jímavý, lahodný, Heinova elektrická kytara podbrnkávavá, vyčkávavě prodlévavá, zasóluje si rozpovídavě až do hřmotného vypětí a bezhlavého úprku, Oetzova basa je pořádkumilovně zavinutá s domovskou příchylností a Nillesen vše proklepává i jemnohrubě prořezává, decentně i roztrušovaně podusává.
Beru tudíž tento Steinův krátkometrážní opus spíše jako ochutnávku, jako chuťovku, dosti tradičně (na Steina) pojatou, nepříliš rozkřičenou, aby ji přijalo co nejširší publikum. Je spíše přátelská, nežli dračí, možná je pouze trochu dráčkovská, zůstává však v pohodě. Je tu i možnost, že Stein demonstruje svoji rezignaci na experimentálnější ambaláž, ale tomu příliš nevěřím.
Nevěřím, že by Stein napříště nechystal opět výpad někam, kde ještě nebyl.

Pata Music, 2016, 19:40

Přidat komentář