NYIÞ  ᛬ᚢᛁᛋᚿᛁ•ᚼᛆᛏᛁ•ᚼᚱᛅ᛬ 

Cyclic Law, 2022, 103:49

Islandská kapela NYIÞ není, co se publicity týče, nijak zvlášť aktivní. O sdružení, které si udržuje anonymní opar, se často dozvíme více, když se náhodou dotkneme jiných umělců, se kterými spolupracuje. Každopádně už více než dvě dekády hraje pro malou, ale o to oddanější skupinu svých fanoušků pohybující se v kazetovém undergroundu někde mezi metalem, pagan folkem a postrockem. Vzhledem k vizuální prezentaci, názvům písní a alb, i jejich pódiovému uspořádání (včetně jejich zájmu o rituály všeho druhu) by fanoušek očekával příbuznost se Sunn O))) nebo Wolves in the Throne Room, to znamená metalový hukot s přesahy do dalších žánrů. Ve skutečnosti NYIÞ nabízí více ambientních a postrockových nápadů, které hudebníci s chutí rozpracovávají v dlouhých, často více než desetiminutových skladbách. V nich vedle kytar často znějí i jiné nástroje – akordeon, smyčce, tu a tam i různé dechové nástroje. Recenzované dvojalbum vydané na francouzském labelu Cyclic Law je ve skutečnosti kompilací dřívějších nahrávek kapely z let 2011–8. První skladby, přináležející původně demu z roku 2011, jasně spadají do dark ambientního ranku, kde strašidelné rejstříky hammondek nebo minimalistická hra harmoniky povyšuje rozvážné sólování trubky. Až třetí skladba Lilith nabídne deklamativní vokál, který se stane, spolu s pomalou, ale rozvážnou rytmikou typičtějším znakem souboru. Ty pak často bude doplňovat vazbící kytara a metalově zabarvený hrdelní vokál. Ona záhrobní estetika, která může mít jednou spiritistický, podruhé avantgardně metalový nádech, je něco s čím se Islanďané ztotožní i v budoucnu.  Závěr retrospektivy se znovu spíše noří do ambientních hlubin a dělá tak z „᛬ᚢᛁᛋᚿᛁ•ᚼᛆᛏᛁ•ᚼᚱᛅ᛬“ i přes kompilační charakter nečekaně sevřenou kolekci. Temný underground si žije vlastním životem a je dobře, že agilní vydavatelé tu a tam některý z obzvláště vypečených kousků dokáží nabídnout i širší posluchačské obci.

 

 

 

Přidat komentář