V hudbě debutové desky „superskupiny“ Offa Rex ožívají ideály starého britského folk rocku. Sound Fairport Convention a ještě víc Steeleye Span. Nejen ideály, také úpravy podobného ostrovního lidového repertoáru. Aranžmá navíc od Steeleye Span trochu opisuje. Jako v případě písní Blackleg Miner či Sheepcrook And Black Dog, kde sice slyšíme tvrdší, zkreslenou kytaru, ovšem rozložení kompozice podobu nezapře. Jenže to vůbec nevadí, protože muzika je hraná, promiňte tu frázi, od srdce.
Kdo jsou Offa Rex, nesoucí jméno legendami opředeného krále středověké, anglosaské Mercie? Společný projekt anglické folkařky Olivie Chaney, té, která hostovala i na nedávném albu Kronos Quartet Folk Songs, a americké indie rockové kapely The Decemberists. Ke komplotu prý došlo naprosto přirozeně, díky okamžiku okouzlení. Žijeme v době sociálních sítí. Colin Meloy, šéf The Decemberists, utrousil na Twitteru, jak se mu nahrávky Olivie líbí a jestli by s nimi nechtěla hrát jako předskokan.
„A jednou, v Texasu… Bylo to trochu chaotické vystoupení, uprostřed jedné písně mi třeba spadla kytara. Publikum se zasmálo, hrála jsem dál, nic se nestalo, ale když jsem lezla z pódia, byla jsem přece jen trochu rozechvělá. A tam stáli kluci z Decemberists a Colin vyhrkl: ‚Hej, uvažovala jsi někdy o doprovodné kapele? Budeme tvůj Albion Dance Band.‘ Co mi zbylo než souhlasit,“ vzpomíná zpěvačka. Dodejme, že Albion Dance Band byl kapelou ideologa i architekta britského elektrického folku Ashleye Hutchingse, předtím zakládajícího člena zmíněných Fairport Convention a Steeleye Span.
Největší překvapení? Spojení opravdu funguje. Ovšem s tím, že The Decemberists až na výjimky potlačili hodně ze svého soundu. Mistrovským kusem je hned titulní The Queen Of Hearts, kde se kongeniálně potkává Oliviino cembalo s rozostřenou elektrickou kytarou a The Decemberists hrají, jako by nikdy nedělali nic jiného než britské tradicionály. Ony jsou ostatně i v Americe dobře naposlouchané, zrovna tuhle ostrovní baladu hrávala třeba Joan Baez. Mimořádně přesvědčivě působí i tradiční skotská píseň z 18. století Willie O’ Winsbury. S odlišným textem (Farevell, Farevell) její melodii nezapomenutelně, myslel jsem, že nedostižně zpívala Sandy Denny z Fairport Convention. Jenže Olivia si na ní nejen nevylámala zuby a nezauzlovala hlasivky. Pojala ji vznešeně a po svém.
Na album Offa Rex se můžeme samozřejmě dívat z až extrémně odlišných úhlů. Jako na podstatou epigonský projekt, pro mnohé posluchače určitě zbytečný, záměrně utopený v minulosti. Další retro s tisíckrát použitým folklórečkem. Byť ne úplně liché a marné, protože „americkost“ The Decemberists je ze soundu přece jen trochu znát – ale asi tolik, jako z anglických Fairport Convention, když se ji snažili v 60. letech napodobit. Nebo jako na odzbrojující, milé oživení něčeho nostalgického, ovšem neuvěřitelně krásného. Já jsem na 100% pro ten druhý, okouzlený pohled.
Nonesuch, 2017, 48:46