OMAR SOSA & THE NDR BIG BAND: es:sensual

Albem es:sensual navazuje kubánský pianista, vibrafonista a skladatel Omar Sosa na spolupráci s hamburským NDR Big Bandem. Tedy na spolupráci koncertní i na mimořádně zdařilou desku Ceremony (2010). Také aranžér zůstal stejný, totiž velevážený brazilský skladatel a cellista James Morelenbaum (Antonio Carlos Jobim, Caetano Veloso, Gilberto Gil, zkrátka celé who is who v bossa nově a vůbec brazilské hudbě, plus třeba David Byrne nebo Mariza). O zbytečný skok do stejných (natož stojatých) vod ovšem nejde ani náhodou. Strhující nahrávka naznačuje, že by si stejná sestava klidně mohla střihnout i „trojku“ a zdaleka by nevysypala všechny trumfy z rukávu. Omar Sosa sice proslul v menších sestavách, ovšem ve velkokapelovém zvuku se nejen neztrácí, ale exceluje. I když zvolí subtilnější vibrafon nebo naopak usedne za elektrický nástroj.

Ale především tu vyniknou Sosovy skladatelské kvality, je z čeho vybírat. Předchozí pianistova alba zjevně (slyšně) obsahují dostatek materiálu, který se pro orchestrální úpravy hodí. Nejen hodí, když například Cha Cha du Nord (původně z desky Free Roots, 1997) dostane mohutnější sound, vytane odlišná nálada, vzniká jiná kvalita. Pořád je to odlehčená, skočná latina, a přitom dotáhnutá k plnosti. NDR Big Band by také z těžkopádnosti nikdo neobviňoval, natož Morelenbauma. Aranžmá výrazně posune i Reposo s řadou elegantních sól (kontrabasista!), komplexní zvukomalbu i „rytmomalbu“ Angustiado, proměněnou na jakousi latin jazzovou mini-symfonii – ale vlastně bychom mohli vypíchnout všechny skladby.

Omar Sosa se letos poprvé představí také u nás, konkrétně na Colours Of Ostrava. V úplně jiném projektu, komorním a „světohudebním“, ve kterém mu dělá partnera senegalský hráč na koru Seckou Keita. A když porovnáme letošní album es:sensual (ovšem z materiálu pořízeného v roce 2016) a loňské Transparent Water s Keitou, nezbývá než znovu smeknout před onou přesvědčující všestranností.

Otá Records, 2018, 69:08

 

Přidat komentář