Ombiigizi: Sewn Back Together

Arts & Crafts, 2022, 31:20

V jazyce severoamerického indiánského kmene Ojibwejů-Anishinaabe kol Velkých jezer značí výraz ombiigizi cosi jako hluk, hlučný, v rozšířeném významu Jsme tady! Kdo by čekal etno-historickou reminiscenci, tyjící z očekávaných stereotypů, je na špatné adrese. Kanadská dvojka Daniel Monkman (aka Zoon, kytary, klávesy, zpěv), Adam Sturgeon (aka Status/Non-Status, kytary, klávesy, zpěv) s přizvanými kolegy Eric Lourenço (bicí, perkuse) & Drew McLeod (baskytara, syntezátor, doprovodné vokály) stváří na svém debutu v nejlepším slova smyslu písničkářský artpop s rockově psychedelickým pelem. 

Základem většiny skladeb jsou kytary. Jak akustické, tak i elektrické v množství módů od průzračně čistých a djangových po efektově zkreslené, výjimečně zbastlené až do agresivity. Na správných místech přidají klavír, spodní vody kláves, lehce i ty opravdově proudící řeky přimíchané field nahrávky včetně rytmizovaného ptačího křiku. Sewn Back Together (Znovu sešité, rozuměj Spojeni s předky) se pohybuje v rozkročeném psych-popovém zvukovém prostoru vzdáleně podobnému tišší, vyklidněné poloze Sonic Youth. Ale i v nejdrsnějších pasážích rockovek Residential Military – ta dle názvu i textu namísto úzkosti evokuje život/růst/tvoření a je střetem katarze s rezonujícím obrazem osobního smíření, v Niiyo Biboonagizi nebo Birch Bark Paper Trails zůstává pocit optimisticky vzletný, nádherný. Úryvek z textu posledně jmenované „Kánoe z březové kůry drhne pádla na dálnici / Bez směrovky / Jak se přepnout do jiného pruhu?“ nepolitizuje, netrápí (se), značí obraz opětovného spojení s rodem. V něžně bolestné písni o přežití Spirit In Me (s tleskáním místo bicích) nebo hypno-folklórní Yaweh pak vine melodie i rytmy a proplétá je mezi hmotným a duchovním světem jako dávné příběhy a písně Anishinaabů. 

A co že to na obale drží za rostlinu? Suché listy sage, šalvěje lékařské. Tu vždy Indián zapálí, sfoukne a každý nově příchozí přítel se jejím kouřem nechá ovanout. Na znamení důvěry.

Přidat komentář