PHIL SHOENFELT & BRUNO ADAMS: Out Of The Sky

V lednu 2006 se Phil Shoenfelt sešel s Bruno Adamsem v jeho berlínském bytě, aby společně pracovali na materiálu pro chystané třetí album jejich kapely Fatal Shore. Deska Real World nakonec vyšla ještě tentýž rok, a fanoušci ještě netušili, že půjde zároveň o poslední studiové album skupiny, protože tři roky nato pětačtyřicetiletý Adams podlehl rakovině. Pro účely nahrávání oba autoři pořídili demonahrávku, která se ovšem později ztratila.

 

Její nalezení po dlouhých dvanácti letech bylo tak dobrým důvodem k vydání. Ačkoli totiž obsahovala devět skladeb, které se následně všechny objevily mezi čtrnáctkou písní alba Real World, jejich podoba je tu zcela jiná. Zatímco ve studiu je na album zpívající kytaristé nahráli s bohatým doprovodem bicích Chrise Hughese, baskytary a kláves Yoyo Röhma a několika hostů, prvotní záznam je zachytil v té nejprostší podobě.
Může to připomenout začátky Fatal Shore, kdy je tvořila právě jen základní dvojice. Zatímco albové verze zdobí klávesy, temné rytmy, ale i občas pěkně nasládlé smyčce, nově vydaná původní podoba písní je až folkově čistá. O to víc z ní vyzařuje charisma, a to i bez pozdějších aranží. Patrné je to hlavně v předělávce If You Go Away, původně šansonu Jacquesa Brela. Je civilnější i uvolněnější než ve studiové verzi. A sluší jí to podobně, jako pozdější komorní verzi Iggyho Popa.
Chvílemi to působí, jako bychom s albem poslouchali úplně jiné písně. Skromnější a přirozenější. Namísto temné a intenzivní pozdější podoby nabízejí brilantní ukázku harmonie a toho, jak se obě kytary i oba hlasy doplňují a vzájemně umocňují.
Navíc původní záznam sice dostal nový mastering, ale i s ním je udivující, jak je zvuk nahrávky plastický a plný. V Adamsově The Train Song jako bychom slyšeli tepat pražce ujíždějícího vlaku prérií, country odér a dynamiku, která se jiným interpretům nepodaří ani s celou kapelou. Už pro ten praktický důkaz, jak síla skladeb ani po letech nevyvanula, a naopak ještě víc na povrch vystoupila jejich nadčasovost, má vydání téhle zdánlivě pouhé rarity rozhodně smysl.

 

Moloko+, 2018, 34:39

 

 

Přidat komentář