Třídenní festival Pražského improvizačního orchestru opět ukázal variabilnost tohoto tělesa, které přes svůj název čím dál víc pracuje konceptuálně. Páteří happeningu byly tudíž dvě skladby protagonistů a v závěru potom pocta fenomenálnímu americkému hudebníkovi Anthonymu Braxtonovi, jehož pětasedmdesátiny oslavovala řada umělců po celém světě. Kompozice Rope z pera Petra Vrby je zaznamenána na eponymním dvojLP, ale žije si dál svým životem a její živá provedení mají vždy nový háv. Tentokrát bylo ještě přitvrzeno zejména díky dvojici bubeníků (víceméně stálých zahraničních hostů) – Elia Moretti a Didi Kern – a opravdu dunivé dechové sekci v čele s Michalem Wroblevským a Zdeňkem Závodným. Autor sám vše doplňoval zpoza sloupu magickým gejšlením.
Druhý den se představil George Cremaschi se svou novou epochální suitou, která byla převážně v elektronickém duchu. Ovšem tohle „čudlíkování“ bylo neseno ve velmi noblesním duchu a mělo svůj výsostný řád, v němž hrál svou nezaměnitelnou roli i pletací stroj v rukách Ivana Palackého. Braxtonovy variace byly zaštítěny zejména basovou i klasickou flétnou Andrey la Rose a dalšími dechovými nástroji v rukách Marcela Bárty, Michaely Turcerové a Jana Jiruchy. To skvěle doplňovalo piano Vojtěcha Procházky, Petr Vrba vynikl svým trumpeťáckým sólem, jeho noisové vstupy v tomto případě byly příliš nápadné. Vše ještě dokonale dokresleno virtuózními houslemi Davida Danela.