Popdivnosti: Ivy Z

Za projektem Ivy Z stojí zpěvačka skupiny Billow Lenka Zbořilová. Zatímco kapela má za sebou již mnohaletou historii, sólově začala Ivy Z vystupovat teprve předloni. Svůj styl sama označuje jako sad & weird lo-fi pop. Její první album nazvané Under a Red Moon, pt. 1 & pt. 2 vyšlo v červenci 2021 u labelu Z Tapes, na kterém vydávají i Billow. Velký ohlas vzbudilo letos v únoru album Let Yours Be The Last Burning Heart, které vydal ostravský label Korobushka records. Časopis Respekt ho vyhlásil Deskou měsíce a do svého únorového výběru ho zařadili i organizátoři ceny Vinyla. Pozitivní recenze si vysloužilo od webzinů Full Moon Zine a Na Druhé Straně Řeky.

S jakými zážitky jste se vrátili ty a Billow z loňského turné v Japonsku?

I po téměř třičtvrtě roce od návratu je stále těžké vypíchnout nejlepší momenty, protože těch zážitků bylo samozřejmě moc. Na turismus čas moc nebyl, takže pro mě byly velkým zážitkem samostatné koncerty. Odehráli jsme jich osm a většinou nás doprovázely dvě až tři japonské kapely. Zajímavostí je, že místní kapely se snaží být ve všem precizní. Svoje party se snaží perfektně přednést a s tím se pojí třeba i to, že je pro ně alkohol před koncertem téměř tabu. Byli jsme pak trochu za exoty, když jsme si dali před vystoupením jedno pivko. Rádi bychom do japonské scény nahlédli více, ale bylo to poměrně složité – neumějí téměř vůbec anglicky, takže komunikace byla komplikovaná a často skrze překladače. Za tu dobu jsme potkali jednotky lidí, kteří anglicky uměli. No a taky nikdy nezapomenu na japonské záchody.

Lišila se reakce japonského od toho českého?

Když jsme hráli v menším klubu, tak lidé mezi písničkami netleskali, až na závěr koncertu – to mě trochu překvapilo – neplatilo to ale ve větších klubech. Přijetí bylo ale velice pozitivní. Po koncertech za námi chodili lidé s texty napsanými v překladači, kde se vyznávali, že nás poslouchají už dlouho a hudba se jim velice líbí. Na koncertě v Kjótu se dokonce objevil Angličan, který v Japonsku žije, a ten nám řekl, že by ho nikdy nenapadalo, že nás uvidí v Japonsku. Přišel na dva koncerty a prý nás poslouchá téměř denně. Což samozřejmě bereme trochu s nadsázkou, ale bylo skvělé slyšet takové reakce tak daleko od domova.

Zahrála jsi v Japonsku i sólově?

V Tokiu jsem měla jeden sólový koncert, poprvé s akustickou kytarou na pódiu.  Den předtím jsem si sedla v obýváku a tu jednu písničku si zahrála (smích). A na druhý den jsem s Jakubovou akustikou a rumem vyšla na stage. Neměla jsem to tak nacvičené, jak by měli místní, ale myslím, že tím jsem se právě odlišila. Dokázala jsem se na pódiu uvolnit a myslím, že to dopadlo důstojně. Vzpomínám si, že v tom klubu bylo strašné horko a sólové koncerty jsou náročnější na udýchání, takže ten koncert jsem skončila kompletně mokrá.

Co tě vedlo k zahájení sólové kariéry?

Hlavním důvodem byla přemíra písniček – některé vznikaly s klavírem, další s kytarou, kdy mi podklady nahrával Jakub a pak jsme na nich společně pracovali. Hodně rozpracovaných písniček jsme měli i s Billow. Toho materiálu je tolik, že mám pocit, že bych potřebovala čtyři projekty, abych stihla všechno vydávat. Cítím se ale volnější.

Neuvažujete, vzhledem k tvůrčímu přetlaku kapely, o tom, založit si v Japonsku skupinu Billow Revival, která by vám ulehčila a hrála to, co vy nestíháte?

Anebo založit druhou Billow kapelu v Česku. (smích) Uvažuji spíš o tom, že bych připravila více konceptů pro koncerty Ivy. Někde se bude hodit více kytarových věcí, jinde se bude víc hodit elektronika. To teď trochu řeším. Ale baví mě, že je stále z čeho vybírat – lepší, než mít osm písniček a muset je proto všechny zahrát. Minulý rok jsem ale vzhledem k množství koncertů příliš neskládala. S Billow a jako Ivy Z jsem měla loni celkem 52 koncertů. Když šlo o festival, tak to znamenalo dva dny navíc a téměř pokaždé jsem přespávala na místě, přeci jen vracet se do Veselí nad Moravou po koncertě často není možné. Dělá to zhruba třetinu roku na cestách a bylo to pro mě extrémně náročné. V prosinci, kdy jsem za sebou měla dvě intenzivní turné během posledních pár měsíců, jsem už neměla žádnou energii. Teď už se naopak těším. V dubnu to vypadá na čtyři koncerty, v létě se těším do Boskovic.

Tvé letošní album Let Yours Be The Last Burning Heart vzbudilo výraznější zájem než tvé předchozí album, ale také než alba Billow. Čím si myslíš, že to je?

Myslím, že česká, a možná celá středoevropská scéna, má v oblibě raději temnější věci. To ale vůbec nebyl důvod, proč jsem takovou desku chtěla udělat (smích). Není tu moc kapel jako Alvvays nebo brněnští Nichi Mlebom, tedy příjemný dream/bedroom pop (ač texty mohou být taky temnější). Myslím, že v Billow jsme se nějaké dark atmosféře taky vyhnuli. Ale já mám moc ráda posmutnělou hudbu a mám velmi blízko k žánru slowcore a kapelám jako Songs: Ohia či The Black Heart Procession. Chtěla jsem tak udělat desku, kde by byl základem klavír, přičemž jsem věděla, že na klavír se mi ani (zatím) nedaří skládat veselé věci. Naopak si ale myslím, že právě v zahraničí tato deska nebude mít ohlas jako nahrávky Billow nebo prvotina Under a Red Moon. Náladou je prostě trochu jinde. Ale zase asi má větší potenciál zaujmout u nás.

Grafika alba Under A Red Moon znázorňuje ležící holčičku s korunou na hlavě. Jsi to ty?

To jsem já ve školce. Když se konal karneval, tak jsem měla romantickou představu, že budu mít fotku, jak ležím na zemi, mám korunku a jsem jako královna nebo Šípková Růženka. Nakonec to moc nereprezentovalo, co jsem si v dětství myslela, že reprezentovat bude. Působím spíš jako padlá hvězda. Zkrátka si občas představujeme v hlavě věci, a pak všechno stejně dopadne jinak.

Jak daleko sahají tvé plány s Ivy Z?

Chci, aby vydržela co nejdéle. Těch písniček je pořád dost, takže projekt jen tak neopustím.

Nepřekvapilo zbylé členy Billow tvé rozhodnutí?

Ty začátky byly v období covidu, takže si myslím, že ani ne. Navíc o sobě všichni víme, že jsme poměrně produktivní. Jakub o tom samozřejmě věděl hned, s ním jsme na nějakou myšlenku sólového projektu vůbec přišli. Moc jsem v tu dobu nevěděla co s časem, tak jsem se s Jakubovou pomocí pustila do vydávání každý týden jeden song po dobu šestnácti týdnů. Dnes jsem strašně ráda, že jsem do „prvotiny“ šla takovým způsobem.

Během svých koncertů se chováš extrovertněji než na koncertech Billow, například opouštíš pódium a zpíváš a pohybuješ se mezi publikem. Odráží Ivy Z jinou část tvé osobnosti?

S Ivy Z jsem si vytvořila osobnost, která na pódiu může působit někdy extrovertněji. Je to dáno i tím, že jsem tam sama za sebe a nikoho nebude bavit koukat třicet pět minut na statickou postavu. Neplánovala jsem ale živé vystupování dopředu a přišlo to úplně přirozeně. Snažím se pracovat s tím, jak tu hudbu cítím. Může to působit uvolněněji, protože nemám koho ztrapnit. Ztrapnit můžu jen sama sebe.

Milan Petrák

Přidat komentář