POVODÍ OHŘE: Povodí Ohře

Ne u každé formace je už početnými příznivci debutové album tolik nedočkavě očekáváno, jako u západočeských pohrobků Skupiny Štěstí. Stalo se z toho už poměrně klišé, vyjmenovávat, které kapely tu mají svá personální želízka ve výhni. Jenže ono to má svoje opodstatnění: jako by někdo do jednoho guláše zamíchal alternativní country a blues berlínských Australanů, jaké hrávali Climatizado, syrovou nespoutanost gradující až do hysterie, která proslavila punkʼnʼrollové Esgmeq, šansonové nálady minimalistických Esoasisi, i emotivnost, střídanou se zvukovou brutalitou Esazlesa. To všechno se v Povodí Ohře slévá v nebezpečně rozvodněný proud, silný a strhávající vše s sebou.

 

Frontman Sisi měl svou přesvědčivostí i nasazením jen zanedbatelnou konkurenci na alternativně-rockové scéně už v dobách Esgmeq. Na tomhle albu ovšem jen neplive svou nekompromisnost a divokost napravo nalevo, ale velmi často sahá k emotivnímu zpěvu; nedeformovanému, citlivému, a až překvapivě dobře intonačně zvládnutému. K osudovým náladám z westernů, kde je jasně patrné, na které straně leží zlo a na které dobro (vzpomínáte si na scénu ze Sedmi statečných, kdy ústřední dvojice jede s pohřebním vozem?), to skvěle sedí.

 

Zatímco hudebně se na albu těžko hledají slabá místa, a i tam, kde se operuje s už ověřenými postupy, jim skvěle sehraná pětice dává nový náboj, v textech se občas místa, kde se Sisi pouští na tenký led „velkých slov“ a nebezpečně se objevujícího patosu, přece jen vyskytnou. Nicméně jsou spíš výjimkami, a skladby obvykle ono balancování ustojí, a naopak překvapí svou poezií, evokující romantismus i gellnerovské buřičství.

 

A není to jen kapela, kdo tu podává nadprůměrný výkon. Zachytit živelnost, kterou Povodí Ohře dokážou rozpoutat na pódiu, i do studiové nahrávky, která je krystalicky čistá a dravá zároveň, není samozřejmost. Ale Danovi Šatrovi se to v jeho studiu Stereo Mysterio podařilo excelentně. Je pak s podivem, že je výsledkem nahrávka, která i všechna případná očekávání, nechává hravě daleko za sebou?

 

Stoned To Death, 2018, 33:37

 

 

Přidat komentář