Chvíli po vydání pozitivně přijatého debutu Naše večery se původní duo klávesisty a kytaristy rozrostlo o bubeníka, ale do celkového vyznění se na druhém albu tato změna promítla až překvapivě málo. Pris už ve své původní podobě byli koncertně nepoměrně živelnější a energičtější, než se jim vůbec podařilo na debutovou nahrávku dostat. Její nástupce tak spíše než posun lépe odráží energii a formu, v jaké trio můžeme zastihnout naživo. Opět je spojujícím článkem emotivní podání zkratkovitě tajemných a neprvoplánových textů a pečlivé budování atmosféry. Hudebně si ve skladbách podávají ruku postpunkové kytary a novovlnné, místy až novými romantiky načichlé klávesy, libující si v syntetických zvucích, často jak vypadlých ze soundtracků starších sci-fi filmů.
PRIS: Kopřivy
Divnosti, 2020, 30:06
Chvíli po vydání pozitivně p . . .
Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu