Protagonista tohohle alba by možná nesouhlasil, tvrdil by, že nad ním drží ochrannou ruku Bůh, možná by poukázal na R. L. Burnsidea, asi nejslavnější personu Hill Country Blues ze severního Mississippi, u které se základům stylu učil, možná by zmínil i svého strýce, další tamní legendu Othara Turnera, v jehož kapele začínal na bicí, a v posledku by jistě poukázal i na Freda McDowella, skutečného otce zakladatele té krásné špinavé hudby z několika vesnic v okolí jezera Sardis, jemuž chodí tu a tam čistit hrob. Ale ve skutečnosti je andělem strážným R.L. Boyce, alespoň jeho hudební kariéry, Luther Dickinson. Tenhle bývalý kytarista The Black Crowes a dnešní opora populárních North Mississippi Allstars je vlastně ve stejné pozici, jako byli všichni ti bílí našlápnutí kluci, kteří najednou v zapadlých pajzlech objevili Sona House, Sonnyho Boye Williamsona a další, úplně se z jejich nelíčeného projevu zfamfrněli a pomohli jim ke „druhým kariérám“. Dickinson spolupracoval s Boycem už na jeho debutu před jedenácti lety (to bylo protagonistovi 52 let…), vloni produkoval jeho druhé album Roll And Tumble, které se dostalo do nominací na Grammy (nakonec mu ji vyfoukli Rolling Stones…), a teď stál v pozadí, a coby hostující slidekytarista vlastně tak trochu i v popředí nové Boyceovy desky.
To album má atmosféru večera někde na venkově na zápraží. Pečou se ryby, pije se laciné pivo a kořalka, kytary jsou zapojeny, bubny postaveny, a kdo má chuť, jde si zahrát. Což ostatní komentují různými více či méně vtipnými poznámkami. Boyceova hudba je syrová, jakoby ohlodaná až na kost, ale rozhodně ne negativní zlá. Stojí na jak facka jednoduchých riffech, proti kterým jsou ty Richardsovy vysoká škola kytarového umění, ale přitom vůbec nepůsobí primitivně. Je to vlastně místní lidová hudba, u které nepadají na váhu kategorie jako je znalost not, sposlouchanost nebo technická zručnost. Ale třeba ani profi zvuk. O to víc je v tom všem pravdy.
Waxploitation Records, 2018, 59:40