RACHAEL & VILRAY

Spolupráce newyorského kytaristy, písničkáře a celkem velkého tradicionalisty Vilraye a s žánry experimentující zpěvačky Rachael Price, známé z kapely Lake Street Dive, působí na první pohled nelogicky. Jenže má překvapivě dlouhou historii. VilrayRachael se seznámili jako studenti New England Conservatory Of Music v roce 2003, jenom nevěděli, že mají společné zájmy. „Netušila jsem, že s Vilrayem sdílím lásku k tradičnímu jazzu. Vlastně jsem na škole poslouchala spoustu avantgardních věcí a obdiv k téhle hudební éře skrývala,“ vysvětluje zpěvačka.

 

Totéž platilo pro kytaristu, kterého Rachael obdivovala pro jeho schopnost napsat píseň doslova o čemkoliv: „Náhodně klikal na Wikipedii a pak udělal text třeba o studenokrevném druhu krysy ze Somálska.“ Když se však dva spolužáci setkali o víc než dekádu později, v roce 2015, už si na nic nehráli a tajemství společného sentimentálního vkusu „prasklo“. Začali spolu hrát nejdříve standardy, ale postupně Vilray připravil nový, ač stylizovaný či chcete-li ohlasový repertoár. Na albový debut se tak dostaly symbolicky jen dva covery, ty, které inspirovaly založení dua. Standard Nosotros, nejslavnější píseň kubánského skladatele Pedra Junca z roku 1943. A balada I Love The Way You’re Breaking My Heart od Miltona Drakea a Louise Altera, duo se přitom odvolává na verzi nazpívanou Peggy Lee v roce 1951, ač vydanou mnohem později.

 

Proč na desku upozorňovat? Ve výsledku totiž nejde právě díky autorským skladbám a přesvědčivé interpretaci o pusté pop jazzové retro, ale o zajímavý současný, ač nostalgický „pohled na věc“. Písně mají dobře vystavěné pointy, řadě z nich nechybí humor (např. „mravoučný“ The Laundromat Swing). Navíc se výborně potkaly hlasy protagonistů, ať už se střídají v duetech, nebo rezonují v blízkých harmoniích. Zvuk oživuje klávesista Akie Bermiss z Lake Street Dive, decentní rytmika i občasné využití dechů ve starosvětském aranžmá. Sice nic objevného, ale zato veskrze příjemná záležitost.

 

Nonesuch, 2019, 35:58

 

 

Přidat komentář