Ralph Towner: My Foolish Heart

Podle názvu alba My Foolish Heart by se mohlo zdát, že ikonický – dokonce natolik legendární, že po jeho skladbách jsou pojmenovány dva lunární krátery – hudebník a skladatel se na stará jabka uchýlil k albu standardů. Nikoliv. Filmová melodie Victora Younga z roku 1949 je jediným převzatým kouskem na desce, ostatně Ralph Towner takhle epizodně využíval standardy občas i v minulosti. Navíc z desky nijak nevyčnívá. Kytarista skladbu bez problému rozvolnil do svého typicky rozjímavého stylu. Townerovy autorské inspirace na rozdíl od oněch kráterů zdaleka nevyhasly a jeho rukopis působí stejně nezaměnitelně a delikátně jako v minulosti. Především, nevytratil se onen dojem bezčasí a mimoprostorovosti. U Townera se jako obvykle neoddělitelně mísí třeba starodávné postupy alžbětinské Anglie se soudobou hudbou i jazzem, americký muzikant zlehka zabrousí do Španěl, k italské rozvernosti (Dolomiti Dance) i mnohem dále směr Orient. „Programovým prohlášením“ je hned úvodní skladba Pilgrim, Poutník. Townerovo poslání vystihuje tenhle název přesně.
Towner netrpí albovou nadprodukcí a na předchozích titulech, Travel Guide (2013, úchvatná spolupráce se Slavou Grigoryanem a Wofgangem Muthspielem) a Duende (2016, zde v roli vlastní dílo „recyklujícího“ spoluautora a zásadního sidemana argentinského saxofonisty Javiera Girotta a jeho projektu Aires Tango) se opíral o další vynikající instrumentalisty a spolutvůrce repertoáru. Proto asi nepřekvapí, ale rozhodně potěší, kolik nosných nápadů pro My Foolish Heart nastřádal a jak elegantně stále utáhne i album pro sólovou akustickou kytaru: tu klasickou koncertní občas střídá s dvanáctistrunkou (slyš členitou skladbu Clarion Call či zvukově plastickou miniaturu Biding Time), ale žádné další zvukové zpestření není nutné. Nedošlo ani na studiové dotáčky, slyšitelně se točilo naživo. Townerova technika zůstává brilantní, včetně vedení basové linky palcem proti melodickým vyhrávkám, funkčního využívání flažoletů atd. Všechna čest, jako kdyby sedmasedmdesátka pro kytaristu nebyla žádný věk. O to víc se můžeme těšit na po pěti letech konečně nové album kapely Oregon, ohlášené na letošní podzim.

ECM, 2017, 40:22

Přidat komentář