Adam Bałdych & Baltic Gang: Imaginary Room

album_mesice3Za mimořádný talent polského jazzu s ctižádostí zabydlet se na výslu­ní evropské jazzové scény lze mít šestadvacetiletého polského hous­listu, skladatele, kapelníka a dnes už rovněž hudebního producenta Ada­ma Bałdycha. Jestliže s producenty ACT Music dal dohromady partu na­zvanou Baltic Gang, je to pojmeno­vání doslovné, neboť v něm jsou za­stoupeny vedle Polska všechny země jazzové Skandinávie: klavírista Jacob Karlzon a kontrabasista (zároveň cel­lista) Lars Danielsson jsou ze Švéd­ska, bubeník Morten Lund je z Dán­ska, trubač Verneri Pohjola z Finska a saxofonista Marius Neset zastupu­je Norsko. Ze Švédska je také host na dvou titulech, trombonista Nils Land-gren. Z tuctu skladeb si Bałdych de­set napsal sám, u zbývajících dvou se o autorství podělil s Karlzonem a Da­nielssonem.
Kdo zná polskou jazzovou scénu podrobněji, určitě si připome­ne, že Adam Bałdych v roli houslisty má na co navazovat: Zbigniew Sei­fert (1946–79) zdomácněl na světové avantgardní scéně (a v USA také ze­mřel) dříve, než do Států emigroval v roce 1973 Michal Urbaniak (na albu Tutu si zahrál i u Milese Davise) a Kr­zesimir Dębski (kvinteto String Con­nection) byl objevem počátku let osm­desátých, dvakrát oceněný primátem v anketě Jazz Fora (1983, 1986) a po­sléze zařazen mezi desítku houslistů podle Down Beatu. A právě Seiferto­vi Bałdych věnoval skladbu For Zbig­gy, v níž od romantizujícího tématu postupně rozjede rozdivočující se im­provizaci, jak to Zbiggy skvěle uměl. Album však otvírá v jazzrockovém (byť ryze akustickém) hávu Village Underground, v níž se představí Ma­rius Neset drsným sólem na tenor­saxofon. Zasmušile náladová Mirror s úporným rytmem basy vespod je už jedním velkým sólem Adama Bałdy­cha s mnoha podobami a předurčí at­mosféru celého alba. V The Room of Imagination dostane oprávněně opět velký prostor Neset a zaujme zde té­měř zvukově neznatelný přechod od jeho saxofonového sóla k Bałdycho­vě improvizaci. V závěru skladby se v motivu zjeví folklorní inspirace té­matu. Rytmicky naléhavější skladba Cubism zase přináší echo arabských stupnic. V K8 se hned v úvodu zapo­jí hostující trombon ovládaný Nil­sem Landgrenem – jeho příspěvek je však jen symbolický: představu­je téma společně s ostatními decha­ři a sóla patří opět Nesetově tenoru a Bałdychově houslím. Velmi zdařilé je společné autorské dueto Karlzona s Bałdychem ve skladbě Time Treve­ler, pěkně v něm zní sólo piána dopro­vázené úspornou melodií houslí hra­nou pizzicato. V Zarathustrovi témbr skladby určí zase smyčec na baso­vých strunách. Sólově je celé album založeno na tenorsaxofonu a samo­zřejmě hře houslí, kupodivu zůstává v pozadí současná hvězda finského jazzu, trumpetista Verneri Pohjola – ale mít jako „křoví“ v kapele Landgre­na a Pohjolu svědčí o jasném produ­centském záměru. Ten obsahuje jak přesvědčení o úrovni a předpokláda­ném uměleckém růstu protagonisty Adama Bałdycha, tak v mínění, že pro svůj debut u firmy potřebuje být ob­klopen špičkovými muzikanty. A do třetice – ustanovit jen dva nástroje pro sóla ve skladbách, přestože ka­pelu tvoří samé hvězdy současné Ev­ropy, se pro celistvost nahrávky uká­zalo zajímavým a dobrým nápadem.

ACT Music/2HP, 2012, 55:37

Přidat komentář