Album měsíce listopadu II.

11_album_mesice2IQ+1: Tváří v tvářNa začátku je pouze ticho.“ Tak začíná sleevenote na rozkládacím obalu CD šestičlenné formace IQ+1. Ve skutečnosti se ono vnitřní ticho rozprostírá na celé ploše alba. Nikoliv ovšem v podobě hudebních zámlk, ale jakéhosi meditativního klidu a mnohovýznamného mlčení. Okamžitě mě napadl výraz light ambient.Je to komunikace spřízněných duší mezi sebou i zmenšeným astrálním prostorem někde mezi nimi i orbitální dráhou, která se klene vůkol. Elektronické poryvy doplňují akustické nástroje, kde prim hraje téměř hasselovská trubka Petra Vrby a zvláštní citlivost i nostalgickou tesknost podporuje violoncello Miroslava Posejpala. Celkovou atmosféru pak dotvářejí mrazivé elektrické housle Jany Kneschke, nosné Korgy a samplery Michala Zbořila i „tělesné počasí“ čili neviditelný tanec Kateřiny Bilejové. A někde hluboko pod tím se dere na světlo starý gramofon Georgije Bagdasarova. Všechny tři rozsáhlé bezejmenné skladby mají svůj dramatický vývoj a můžete v nich stále hledat nová překvapení, jako by si žily svým vlastním životem a nebyly jen chladným záznamem. Je to hudba, která vás může přivést do nevědomého transu a zároveň neustále probouzet vaše vědomí. Pulsující život i filozofický traktát. Jemná konstrukce plná zvláštních útvarů i nehmotný svět proměnlivých citů a pocitů. Dílo okamžiku i věčnosti. Celkově pozitivní počin, který se neutápí ve zbytečném intelektualismu a přesto má řadu přesahů a ponorných významů.

Vlastní náklad, 2011, 48:50

Přidat komentář