Album měsíce listopadu I.

11_album_mesice1IQ+1: Tváří v tvář IQ+1 jsou nejvýraznějšími představiteli abstraktního ambientu u nás. Je tu patrná jistá spřízněnost s Franzem Hautzingerem, ale také s Jonem Hassellem nebo s výboji Czukaye a Sylviana. IQ+1 se pohybují v prostoru zvuků plném šumů, praskotu a lupanců. Vedle osamělých tónů trubky Petra Vrby a podivných zvuků linoucích se z houslí Jany Kneschke, se na desce objevují postupně se vyvíjející motivy, s nimiž přichází především cellista Miroslav Posejpal.
Vzdaluje tak desku ryzí abstrakci volně ložených zvuků, z nichž mnohé jsou spíše nehudební, nebo přesněji řečeno nemelodické, zato albu dává potřebnou osu, takže se nerozpadá. Posejpal, u něhož jde asi o nejexperimentálnější projekt, kterého se zúčastnil, a to i s přihlédnutím k Paraneuru a hostování s S/M, vytváří strukturu svou hrou i účelně využitou elektronikou, která jen zvuk nástroje nedeformuje a neutápí ho v hávu šumu, ale je i strukturotvorným prvkem, což platí především o delayích.
K nejsilnějším momentům patří chvíle, kdy si Posejpal s dalšími odpovídá, kdy dochází ke komunikaci ať už s Vrbou, Kneschke (také S/M) nebo s hráčem na analogové syntezátory Michalem Zbořilem, i když je škoda, že často dialog probíhá spíš ve zvukové rovině a ne také v melodickoharmonické. Pak by tyto momenty zářily ještě výrazněji. Nejpřesvědčivější je prostřední ze tří skladeb, která je nejsevřenější a nejvíce staví na komunikaci. Úvodní je až příliš rozvláčná a v závěrečné se občas party Posejpala a ostatních nepotkávají, což platí zejména v případě zvuků ze syntezátorů a z gramofonů. I free improvizace potřebuje cit a snaha o expresivní pasáž sklouzává do chaosu zběsilých scratchů. Přesvědčivý není závěr alba s hlasem z desky, který dal albu titul. Profesionální uhlazený přednes neladí se zašumělým zvukem nahrávky, působí jako z jiného světa, jako recitátor z nedělní chvilky poezie na slamu. Přes tyto výhrady jde o mimořádně zajímavé album, kdy se kapela pohybuje na úplných hranicích hudby, ovšem jiným způsobem než třeba industriální Napalmed. Jde o experiment, který působí soudobě, i když místy trochu nekonzistentně a nevyváženě.

Vlastní náklad, 2011, 48:50

Přidat komentář