Richard Fariña

farina1-kopieVlastním jménem Richard George Fariña. 8. 3. 1937, NYC, New York, USA – 30. 4. 1966, Carmel, Kalifornie, USA. Důležitá alba: Celebrations For A GreyDay(Vanguard 1965), Reflections In A CrystalWind (Vanguard 1965), Memories (Vanguard 1968), The Complete Vanguard Recordings (Vanguard 2001). Písně, které stojí za to:Pack Up YourSorrows, Michael, Andrew And James, Reno Nevada, A Swallow Song, Birmingham Sunday.
Richard Fariña vyrůstal ve středostavovské části Brooklynu zvané Flatbush v rodině irsko-kubánských přistěhovalců. Jeho matka Theresa Crozierová pocházela ze severoirského Moortownu a do USA přicestovala počátkem třicátých let. Otec Liborio Richard Fariñas, poameričtěný na Ricarda Fariñu, byl z kubánského města Matanzas, údajně ze čtyřiadvaceti dětí! Do svobodného světa uprchl v osmnácti poté, co se angažoval v odborech, a tudíž pro něj na Kubě přestalo být bezpečno. Sám konstruktér-mechanik, dal syna studovat na střední školu Brooklyn Technical High School. Když pakRichard získal stipendium na Cornell University, zapsal se i tam na technický obor, brzy ale zjistil, že je mu bližší anglický jazyk a literatura. Už tehdy začal publikovat povídky v časopisech jako Transatlantic Review nebo Mademoiselle. Na vysoké se spřátelil s budoucími spisovateli Davidem Shetzlinem a Thomasem Pynchonem. Zvláště Pynchon to jednou dotáhne daleko – a v roce 1973 nezapomene někdejšímu kamarádovi dedikovat svůj nejlepší román Duha gravitace. Všichni tři přátelé byli ovlivněni stylem dvou význačných literátů spojených s Cornellovou univerzitou: Kurta Vonneguta a Vladimira Nabokova. Snad dokonce chodili na Nabokovovy přednášky, ačkoliv tvůrce Lolity si žádného studenta jménem Fariña nevybavoval.
Studií na vysoké škole Richard zanechal těsně před závěrečnými zkouškami. Následovalo období hledání: mladý dobrodruh se vydal po otcových stopách na Kubu, podle vlastních slov se zapletl s radikály a měl prsty v jakémsi menším teroristickém činu, který za pár let popíše ve své knize. Nic z toho nelze potvrdit, víme jen, že Richardovy další kroky vedly do New Yorku. Jedním z jeho spolužáků byl i Peter Yarrow z pozdějšího velice slavného folkového tria Petr, Paul And Mary. Nejspíš přes něj se hudbymilovný Fariña (mimochodem také vynikající tanečník) seznámil sbohémy z newyorské čtvrti Greenwich Village. Útočiště našel v hospodě White Horse Tavern, kde se upil k smrti Dylan Thomas a kam chodíval Jack Kerouac. Tradiční irskou hudbu tu hrávali Clancy Brothers. Richard si však zamiloval něco jiného: zvuk apalačského dulcimeru, jenž se stal (kromě kytary) jeho poznávací značkou. První dulcimer mu darovala Carolyn Hesterová, nadějná písničkářka, čerstvě objevená pro Columbia Records talent scoutem Johnem Hammondem. Díky Carolyn, s níž se Richard po osmnáctidenní známosti střemhlav vrhl do manželství, se debutující novelista a muzikant dostal k prvním větším příležitostem, včetně vystoupení na festivalu v Edinburghu. Vzhledem ke své nevyrovnané povaze a neukojeným ambicím se ale pro ni stal přítěží, až se s ním nakonec rozešla. Přesněji řečeno, vyhnala ho z hotelového pokoje s namířenou puškou.
Během cestování po Evropě s Carolyn potkal Fariñana jaře roku 1963 mladičkou sestru Joan Baezové, šestnáctiletou Mimi. Krátce nato se s Hesterovou rozvedl a do roka byla další svatba. Sehraný pár se usadil v kalifornském Carmelu a od roku 1964 vystupoval pod společným jménem Richard & Mimi Fariña. Smlouva s firmou Vanguard umožnila tandemu vydat rychle po sobě (v dubnu a prosinci 1965) dvě zásadní alba: CelebrationsFor A GreyDayReflections In A CrystalWind. Na prvním z nich se objevila Richardova nejznámější skladba Pack Up Your Sorrows, stejně jako angažovaná píseň Michael, Andrew And James. 28. dubna 1966 vyšel Fariñovi dlouho očekávaný první román Been Down So Long It Looks Like Up To Me, napsaný v nejlepších tradicích amerického vypravěčství. Dva dny nato se v knihkupectví v Carmel Valley konala autogramiáda, kde se Richard s Mimi pohádal, načež vyrazil na projížďku s přítelem, který měl před obchodem zaparkovanou motorku. Na klikaté silnici Carmel Valley Road se motocykl splašil a překutálel se přes plot z ostnatého drátu do pole, kde je dnes malá vinice. Řidič přežil, devětadvacetiletý Fariña byl na místě mrtev. Ten den měla Mimi narozeniny a s manželem se nepohodla, protože si myslela, že na ni zapomněl. Když přišla zhroucená domů, zjistila, že její pokoj je plný květin…

Pauline Marden & Richard Fariña
PACK UP YOUR SORROWS

farina2-kopieNo use crying, talking to a stranger
Naming the sorrow you’ve seen
Too many bad times, too many sad times
Nobody knows what you mean

But if somehow you could pack up your sorrows
And give them all to me
You would lose them, I know how to use them
Give them all to me

No use rambling, walking in the shadows
Trailing a wandering star
No one beside you, no one to hide you
And nobody knows what you are

But if somehow…

farina3-kopieNo use gambling, running in the darkness
Looking for a spirit that’s free
Too many wrong times, too many long times
Nobody knows what you see

But if somehow…

No use roaming, going by the roadside
Seeking a satisfied mind
Too many highways, too many bylys
And nobody’s walking behind

But if somehow…

 

farina4-kopiePauline Marden & Richard Fariña
NA MĚ SVOJE TRÁPENÍ

Nemá smysl fňukat a hustit do cizích lidí,
co jsi v světě viděl za bolest.
Tolik smutku a těžkejch chvil,
nikdo neví, o čem mluvíš.

Ale jestli můžeš,
nalož na mě svoje trápení.
U mě se neztratí, já už si s ním poradím,
klidně to na mě všechno nahrň.

Nemá smysl ploužit se ve stínech,
hledat, kam se poděla tvá šťastná hvězda.
farina5-kopieNikde nikdo, kdo by tě vzal pod svý křídla,
žádnej neví, čím si procházíš.

Ale jestli můžeš…

Nemá smysl řítit se tmou
a myslet si, že se tím osvobodíš.
Tolik omylů a promarněnejch dnů,
žádnej nevidí co ty.

farina6-kopieAle jestli můžeš…

Nemá smysl snažit se chytnout stopa
a myslet si, že ujedeš svejm myšlenkám.
Tolik dálnic a silniček máš ještě před sebou
a nikdo tě na tý cestě nedoprovodí.

Ale jestli můžeš…

Přidat komentář