Rodjenice je srbské vokální trio, pojmenované podle tří sudiček ze slovanské mytologie. Tři ženy, všechny vzděláním etnomuzikoložky, se sice snaží o autentickou interpretaci folkloru, zároveň však lidové písně kladou do nového kontextu. Novátorsky pracují s dramaturgií i s žánry, včetně propojování syrového zpěvu a cappella s experimentální a soudobou komponovanou hudbou. Není tedy divu, že vedle festivalů world music nebo jazzových akcí dostaly dámy pozvánku i na pražskou Alternativu. Na naše otázky odpovídá zakladatelka a kapelnice tria Mirjana Raić Tepić.
Skupinu Rodjenice jste založila během studií etnomuzikologie a zpočátku k ní patřily i vaše etnologické výzkumy na venkově. Jak je tomu dnes? Stále vedle zpěvu bádáte?
Je pravda, že zpočátku jsem se skutečně soustředila na výzkumy v terénu, ale poté, co jsem dokončila studia, jsem se už pokračovala pouze v dráze zpěvačky. V současné době se tedy věnuji vystupování a zabývám se také různými pěveckými technikami. To mě momentálně zajímá víc než terénní výzkumy. Ani si nemyslím, že bych ještě dnes našla nové písně, které by pro mne byly zajímavé.
Vaše nejnovější album se jmenuje Rawdjenice. Jaký je jeho koncept?
Na album jsme vybraly písně, které máme rády. Hlavní myšlenka alba byla zachytit je v co nejsyrovější podobě. Pocházejí z různých oblastí bývalé Jugoslávie a pojednávají nejčastěji o lásce a válce. Například píseň Mladen je velmi smutná – je o chlapci, který umírá ve válce, zatímco jeho matka na něj doma čeká. Ale základní myšlenka alba je právě ta syrovost.
Často to bývá naopak. Když třeba populární zpěvák zpracovává lidovou píseň, nabízí ji v uhlazené podobě.
Myslím, že i my jsme pořád ještě uhlazenější než originály. Ale pro běžného posluchače je náš projev skutečně velmi syrový. Náš cíl je ovšem od počátku stejný. Stále se snažíme původní lidové písně nikoli snad ochraňovat, ale udržet při životě. Nechceme vytvářet muzejní exponáty a ukazovat, jak se ty písně zpívaly kdysi. Chceme jim dát druhý život. Nemáme na to žádný konkrétní recept, následujeme instinkt. Snažit se o syrový zvuk samozřejmě není ta nejvděčnější cesta, ale hodně to vypovídá o nás samotných.
