ROZ HARDING: Supermood

Altsaxofonistku (jindy i sopránsaxofonistku) Roz Harding (narozenou roku 1979 v Bristolu, žijící v Devonu) jsem si uvědomil už při poslechu alb Billyho Bottla + The Multiple Unrecorded Beam a Marcuse Vergetta The Marsyas Suite (2014 a 2017 na Leo Records), ale vím, že se zúčastnila i projektů Mika a Kate Westbrookových. Už od roku 2013 vytvořila s kytaristou Mikem Outramem a hráčem na bicí Jimem Bashfordem trio Supermood, a když teď (rovněž na Leu) vydala s jeho názvem (teprve) debutové CD s jedenácti hudebními položkami, nahranými ve třech únorových dnech roku 2016 v devonských studiích Momentum, jde o uzavření jedné etapy.

 

Harding zde totiž figuruje i jako skladatelka, ale nemyslím si, že v tom je největší síla jejího talentu. Ač neprovokuje takzvané komprovizace, se svými spoluhráči vygejšlovává neobvyklá prolínání kompozice a improvizace, rozpólovávané, ba rozcapované do zavýtržňovaného celku. Hudebníci prostě k melodii, která tu namnoze zavládne (nikoli převládne), přisadí něco svého, a svojskost takového postupu oceníme právě v momentech, kdy se nástroje (vedené saxem, ale překypnostně nadnášené rozléhavou kytarou a zazemňujícími bicími) rozsamostatní a prospojují. Samozřejmě s tímto rozvírňováním souvisí i návratnost do ústřední melodie, což většinou překlenuje kytara. Vedle hudebního dohadování se v meziokamžicích setkáme i s dohadováním hlasovým, dodávajícím celkové kompozici věrohodnost. Ano, měnlivostní překopnost skladeb se rozkomíhává do skrumáže neměnné obvyklosti a srázného výhonkování z ní, nátřes(k)ně výzevné, rozvehiklovaně rozvláčněné a zabíravostně zpřehršlované, jako kdyby každý nástroj měl přímo povinnost rozvinout dění sám o sobě, ne však uminutě, spíše se stabilizujícím účinkem. A tak vše přechází z bouřkového uminutí do duhového klenutí, ze smršti do zátočinového zamelodizování. A jako by se hráči v průběhu nahrávání postupně rozhicovávali, stupňuje se i vzrušení a (vy)gradování celého alba.  A doložím-li, že tato vzrušivost přechází i na posluchače, je třeba tento přístup skladatelky docenit.

Leo Records, 2018, 67:31

 

 

 

Přidat komentář