Superskupina NTS má raketový start

Málokteré kapele se podaří vydat debutové CD ani ne půl roku po prvním vystoupení. Členové NTS jsou však ostřílenými harcovníky, a tak není divu, že jejich demo zaujalo Vladimíra ,Lábuse‘ Drápala z Guerilla Records hned na první poslech a rozhodl se s celou záležitostí příliš dlouho neotálet.

11_superskupina_ntsN je klasicky vzdělaný klávesista Michal Nejtek, který komponuje pro pražská divadla Archa a Na zábradlí, v současnosti absolvuje doktorandské studium skladby na JAMU, vyučuje skladbu a historii jazzu a hraje či hrál například v souborech Jazzbox, Four Roses, Why Not Patterns, Trio PUO, Face Of The Bass, Limbo, David Koller Band, Věcičky a v neposlední řadě v projektech zpěvačky Feng-Jün Song a Agon Orchestra.
T je jazzman, absolvent Konzervatoře Jaroslava Ježka, hráč na kontrabas vlastní konstrukce Petr Tichý, který působil či působí kupříkladu v souborech Vesny Caceres, Horké Eriky, Bran, Floex, Alvik, Zapomenutý orchestr Země snivců a taktéž se zpěvačkou Feng-Jün Song a Triem PUO.
S je univerzální bubeník Štěpán Smetáček, který sice vystudoval Státní konzervatoř v Praze, ale jeho profesionální začátky jsou spojeny především s tvrdým rockem. V současnosti vede vlastní projekt New Orchestra of Dreams, spolupracoval či spolupracuje například s kapelami Arakain, Die El. Eleffant!?, Wanastowi vjecy, King Size, Druhá tráva, Airfare, ŽenTOUR, či s Lenkou Dusilovou a Anetou Lagnerovou. Připomeňme tedy jen, že se jejich premiérový koncert odehrál 31. května v pražském klubu JazzDock a CD Libido Trip pokřtí v rámci festivalu Alternativa v Divadle Archa 23. listopadu. Následující otázky zodpovídal Michal Nejtek.

Jak jste se vlastně vy tři dali dohromady?
S Petrem Tichým hraju už léta, Štěpána jsme nezávisle na sobě potkali oba ve stejný čas na různých akcích, já v Arše na představení a Petr na jakémsi jamu v Komedii. Zaujal nás, hrál Bolero s ostinátním rytmem ťukaným na jackový konektor…

Co je pro vás nejdůležitější na propojování žánrů?
Nejde nám ani tak o propojování nějakých žánrů, v defi nicích žánrů je ostatně dnes takový zmatek, že něco hraješ a ono je to vlastně cosi úplně jiného. Nejdůležitější je pro nás v tuto chvíli propojování myšlenek a transformace myšlenkových (a audio) signálů do něčeho, v co jsme původně vůbec nedoufali a co nás často překvapí.

Jak jsem pochopil, hudbu píšeš ty. Zohledňuješ přitom právě tohle obsazení? Je to zcela jiné, než když píšeš pro jiné příležitosti?
Není to úplně tak. Naše hudba vzniká volně, všechny koncerty nahráváme a když se zpětně shodneme na nějakém zajímavém místě, přepíšu ho do not a pokud je nosné, rozpracuju do podoby kompozice. V tuto chvíli hrajeme asi třetinu psaných věcí či konceptů a zbytek je free. Takže je to vlastně zcela jiné, než když píšu pro jiné příležitosti. A ještě bych chtěl říct, že NTS je vlastně vůbec první kapela, ve které se snažím synchronizovat hraní se psaním, prozatím jsem to měl, pokud nepočítám Agon, dosti oddělené.

Čím myslíš, že by mohla vaše fúze nejvíc oslovit posluchače?
To netuším, nikomu do hlavy nevidím a navíc to neděláme v žádném případě proto, abychom někoho oslovovali. Všechny teorie o vzniku hudby ,pro někoho‘, ,pro lidi‘, jsou podle mě velký mýtus. Tím samozřejmě posluchače nevyřazuju, mám k němu velkou úctu, ale absolutně mu nechci něco vnucovat. Ať si vybere sám, pokud ho oslovíme, tím lépe.

Je ve vaší hudbě nějaké poselství, nebo je to jenom to ,libido‘?
Co je to v dnešní době poselství? Myslíš nějaký manifest? Ten bychom rádi měli či vytvořili, ale doba manifestů je, obávám se, již za námi (což mě mrzí). Nicméně podle Bohuslava Brouka, jehož texty budeme mít na desce, je celé libido vlastně poselství, skrytý motor civilizace. Takže možná i to poselství máme. Zatím zaplaťpámbu skryté, nevyslovené.

Foto archiv

Přidat komentář