Ruce naší Dory: Světlo duCHa

Projekt Ruce naší Dory od počátku bavil nápaditými, obraznými texty. Tako kvalita zůstává zachována. Pochopitelně, vždyť hybatelem „Rukou“ je spisovatel Miroslav Vojtíšek alias S. d. Ch. Což v případě čtvrtého řadového alba hlásí už název Světlo duCHa. Verše jako „máš nějakou představu o míře dobrého vkusu?/právě tolik patosu co unesu hnusu“ vtáhnou do poslechu na první dobrou. A o vkusu autora není pochyb, byť v citované písní Rozhovor o ženách jde jaksi o jiný druh gusta než o to literární („na prahu života dívky jsou plné životních představ/ospalé klícky sexu, plastická láskyplná vědra“).

Zásadní vyzrávání ovšem vykazuje muzikantská část věci, dříve spíše zvuko/hlukomalebně podpůrná. A to i proti předchozí nahrávce Filantropní stroj (2013). Ruce naší Dory už sice nefungují jako kapela, z předchozí sestavy nezbyl nikdo. Zato S. d. Ch. přizval k natáčení spoluhráče, kteří zvukové spektrum vítaně rozšířili. Především producenta Ondřeje Ježka (OTK, majitel studia Jámor), který poslal aranžmá tu do jakési post-rockové psychedelie, tam zachoval trochu noise neboli poetického hluku, onde využil záměrně archaický syntezátorový podkres. Tak, jak si slova žádala. Další zpestření zajistili Ondřej Galuška (The Odd Gifts, Eggnoise) s pozounem a Dalibor Zíta, který je nejen rozhlasový publicista, ale také akordeonista. Dorovnání členitosti hudební směrem ke košatosti textů skladbám ohromně prospělo. Ruce autora DuCHa, ač odseknuté od stálé skupiny, takhle dosáhnou mnohem dál. I k náročnějším posluchačům – alternativcům, kterým zněl garážový bigbít Filantropního stroje až příliš přímočaře, či, pardon, trochu amatérsky. Nic proti jinému druhu přesvědčivosti předchozích desek, než je ta technicky muzikantská a aranžérská. Ale tady se rýsuje mnohem zajímavější cesta. Nejen Erben by měl radost.

Otázka? Jak budou vypadat koncerty. Už na křtu alba hrálo podle tiskové zprávy úplně jiné, ale neméně zajímavé obsazení s „Bonusem“ Marinem Hůlou a vydavatelem – baskytaristou Josefem Jindrákem. Volné muzikantské prolínání samozřejmě působí také velmi zajímavě, repertoár si zaslouží další výrazové odstíny.

 

Polí5, 2017, 42:59

 

 

 

Přidat komentář