Rudolstadt po výměně generačních stráží

Přijměte tradiční pozvánku na každoroční pouť do středoevropské Mekky world music, folku a tradiční hudby. K návštěvníkům pohostinsky velmi vstřícné durynské město přivítá například beninskou zpěvačku Angelique Kidjo, afrobeatového saxofonistu Seuna Kutiho s kapelou Egypt 80, průkopníky alternativní country Cowboy Junkies z Kanady nebo islandského zvukového mága Ólafura Arnaldse. Těšit se ale můžete i na další velké osobnosti, které sice nemusíte dopředu znát, záruky kvality dramaturgů jsou ale pověstné.

 

Cesta na vyhledávaný festival, který se letos koná v termínu 4.–7. července, není dlouhá ani složitá: necelé čtyři hodiny jedete z Prahy prakticky pořád po dálnici. Rudolstadt od 90. let pomáhá našincům otevírat brány do světa unikátní hudby a na výzvědy a za inspirací sem pravidelně jezdí organizátoři našich festivalů. V posledních letech si ale dávají dobrý pozor na včasný nákup permanentek a pokud nocují v kempu, tak i na rezervace pro stany a karavany, protože kapacitně omezený festival bývá vyprodán. Zájem o něj i v tak těžké evropské konkurenci – totiž stoupá, protože cílí na všechny generace, a i když do programu stále víc přidává hudbu s přesahy do elektroniky, jazzu a rocku, na jeho kvalitě to nic nemění. Dramaturgové si také včas uvědomili střídání generačních stráží: pamětníci začátků jsou festivalu stále věrní, ne však už v takovém množství, za to si sem stále víc nachází cestu nová, zdaleka mladší posluchačská generace, sice s touhou objevovat, přesto sledující hudbu jinou optikou. A na tu Rudolstadt začíná docela znatelně cílit.

 

Co to pro pravověrné příznivce world music znamená? Nic zásadního, a když vám nebudou po chuti australské hvězdy The Cat Empire, s taneční směsí ska, rocku, reggae a funky, nebo původem jihoafrická blues-folková písničkářka Alice Phoebe Lou, natož německá poprocková skupina Die Höchste Eisenbahn, vydáte se prostě „o dům dál“. Rudolstadt jak známo nabízí bohatý a velmi pestrý program na šestnácti pódiích a spíš nestíháte, než byste zoufale listovali katalogem a hledali alternativu k zadumané elektronice Ólafura Arnaldse.

 

Za Länderschwerpunkt, po staru Magickou zemi, zvolili organizátoři Írán. Vybrali hudebníky reprezentující jak staré tradice, tak současné osobnosti, díky svému přístupu ke kulturní politice autokratického režimu v zemi zakázané. „Sdělujeme tím, že v Íránu existuje živá kulturní scéna, která se snaží najít si svou vlastní cestu a nestranit se zahraničí. Íránští umělci na diskusních fórech dostanou příležitost otevřeně mluvit o své hudbě, ale i o překážkách, kterými jim islámský režim brání v uměleckém vyjádření, vysvětlil hlavní dramaturg Bernhard Hanneken. To se týká hlavně rockového zpěváka, rapera, aktivisty a básníka Shahina Najafiho, žijícího léta v Německu, nad kterým íránští imámové vyřkli fatvu, fanatiky brzy následovanou výzvou k zabití. Vzpomenete-li si na osud spisovatele Salmana Rushdieho, nebudete daleko od pravdy. Najafi navzdory hrozbám trvá na naprosté svobodě projevu a jeho sebevražednou hudební misi popisuje mnoha cenami ověnčený film When God Sleeps, který bude v Rudolstadtu promítán. Společný koncert mistrovského hráče na loutnu tar a skladatele Hamida Motebassema se zpěvačkou Mahdieh Mohammadkhani (přidá se k nim také zpěvák Vahid Taj) vyjádří za doprovodu symfonického orchestru podporu íránským hudebnicím, kterým islámský náboženský výklad přísně zakazuje vystupovat na veřejnosti jak sólově, tak v přítomnosti mužů. Írán budou ještě zastupovat skupina Damahi, míchající tradice s rockem a jazzem, tradičněji zaměření Hamnava Ensemble a další skvělý hráč na tar Ali Ghamsari.

Zahajovací čtvrteční koncert bude patřit velkolepému projektu Sing the Truth, na kterém tři světové vokální hvězdy Angélique Kidjo z Beninu a dvě jazzové Američanky, Cecile McLorin SalvantLizz Wright odzpívají poctu svým velkým vzorům: Nina Simone, Billie Holiday a Abbey Lincoln. Koncept vymyslela a kapelu povede skladatelka a bubenice Terri Lyne Carrington. Tolik Grammy oceněných ženských aby jeden pohledal…

Melancholičtí alt-country-folk-rockeři Cowboy Junkies z Kanady loni s nádherným albem All That Reckoning (UNI 9/18) procitli z mnohaletého natáčecího kómatu a protože se v Evropě objevují opravdu výjimečně, už jen kvůli nim se do Rudolstadtu vyplatí zajet.

 

Nepatříte-li k těm, kdo považují počty shlédnutí na YouTube a čísla ze Spotify za určující kritéria kvality, hudbu za vás nevybírá internetový robot a rádi objevujete, festivalovou nabídku v její pestrosti, uměleckém přesahu a zeměpisné rozlétanosti určitě doceníte. Turecká zpěvačka Ayça Miraç si o stále větší pozornost říká jazzovým pojetím tradic, Luedji Luna z Brazílie zase v jazzu a r&b proslula důrazem na africké kořeny a podobně to má americká skupina Ranky Tanky, i když k ní je nutné dodat cosi navíc. Její příklad potvrzuje, že při hledání můžeme i dnes narazit na dosud utajené lokální poklady, jakým je třeba kreolská hudba gullah z Lowcountry pobřežních regionů Jižní a Severní Karolíny a Georgie, zahrnující souostroví Sea Islands, kdy posloucháme nejafričtější odnož černošské americké hudby s kořeny v otrokářské éře a unikátní směs blues, gospelu a spirituálů. S báječnými jamajskými veterány Inna de Yard se vrátíte ke kořenům reggae, které sice zasáhlo od 60. let celý svět, nicméně v kontaktu s dancehallem a popkulturou prý přišlo o pořádný kus duše. Alespoň to tvrdí legendární jamajští hudebníci Ken Boothe, Cedric Myton, Derajah, The Viceroys, Kiddus I, Judy Mowatt, Jah 9 a Winston McAnuff, pokoušející se jeho ztracenou část nalézt v akustické podobě na způsob inna de yard. Neboli během jamování v uvolněné atmosféře s přáteli na verandě, kdy „stav mysli jde rovnoměrně s hudbou a jak se tvrdí, nastává chvíle pro One Love. A když vás neuspokojí reggae pohupování, početná kolumbijská kapela LA-33 vás ohnivou směsí salsy a cumbie problému zbaví okamžitě. Ostatně jako všude ve světě a dobře si je pamatujeme také z Colours of Ostrava. I tam se letos představí jeden z nejambicióznějších projektů posledních let Small Island Big Song, zahrnující hudebníky a reprezentanty austronéské kultury ostrovů z Tichomoří a Indického oceánu. V Rudolstadtu jim bude patřit největší scéna na hradu Heidecksburg.

 

Toko Telo, tři hudební hvězdy z Madagaskaru zpěvačka Monika Njava a dva brilantní kytaristé DʼGary a Joël Rabesolo – vedle hráčského a vokálního mistrovství nabízejí také převážně bezhlavě taneční hudbu, skladbou od skladby ale zároveň nenápadně vzdělávají v hudební historii ostrova. Dvojice Symbio – Johannes Geworkian Hellman a Lars Emil Öjeberget – toho o Švédsku moc nenamluví, s niněrou, akordeonem a elektronikou vás ale spolehlivě usadí do severské nálady, nádherně propojené s minimalismem a ambientem. A nazpět do tanečního víru vás přivede fantastická irská instrumentální skupina Lúnasa a hned potom marocko-alžírská sestava Jil Gnawa, když už podle názvu je jasné, o jakou hudbu půjde. A jasný tip na závěr? Bezpochyby skvělé argentinské trio zpěvaček a hudebnic Fémina, přivážející nové album Perlas & Concha, na kterém se mihne také Iggy Pop.

 

 

web: https://rudolstadt-festival.de/de/

Přidat komentář