Sam Outlaw: Angeleno

dutlawSam Outlaw, vlastním jménem Sam Morgan, je countryový hudebník v Kristových letech, který se narodil v Jižní Dakotě, nějaký čas strávil v Ohiu a od svých deseti let žije v Jižní Kalifornii. Tedy v místě, kde, jak sám říká, „musíte mít hodně představivosti, abyste se dokázali vemluvit do role countrymana“. Je to skutečně trochu zvláštní: mladík s tradiční křesťanskou výchovou jednoho dne uslyšel v rádiu hlasy Emmylou Harrisové a George Jonese. Jiná stanice než „oldies“ totiž doma u konzervativních rodičů nefrčela. Tak prý začala Samova láska k druhu muziky, který je ve třetím tisíciletí poněkud passé. Chvíli se ochomýtal kolem reklamy, ale když mu bylo třicet, zažil údajně „moment existenciální krize“, kdy si uvědomil, že takhle už dál nemůže. Škoda, že to není myšleno jako vtip. Ono se bohužel zdá, že Sam Outlaw (což je mimochodem pseudonym vzniklý tak, že Morgan použil dívčí jméno své matky!) bere spoustu podobných věcí úplně vážně. A nedá se tvrdit, že by jeho nesporný talent toto podivínství vyvážil.

První nahrávku, o které už dnes moc nemluví, vydal v roce 2013. Nesla název Nobody Loves a bylo na ní i pár písniček, které Sam nyní natočil znovu na své letošní album Angeleno. K němu se propracoval přes loňské EP s pěti skladbami, jež zaujalo kultovního kytaristu a renomovaného producenta a aranžéra Ry Coodera. Na křídlech Cooderovy produkce se mohla Samova tvorba konečně rozletět do světa, jenže… Jenže té pohádce něco chybí. Není všechno zlato, co se třpytí, a Cooderova jemná práce je v tomto případě snad až příliš jemná. V tandemu se svým synem, bubeníkem Joachimem Cooderem, slouží Ry písním Sama Outlawa spolehlivě, s dokonalou stylovou čistotou. Melodie mají nádech temnějšího žánru Americana a i na textech je vidět, že rozhodně nepatří k prvoplánovému braku, kterého jsou plné televizní country kanály. Tak proč deska Angeleno nijak zvlášť nevybočuje? Snad proto, že mezi kvalitou a jedinečností je ještě určitá vzdálenost, a tu se začínajícímu zpěvákovi ani ve spojení s ostříleným veteránem nahrávacích studií prostě nepodařilo překlenout.

Six Shooter Records, 2015, 42:24

Přidat komentář