Alien Transistor/Morr Music, 2022, 80:07
Fenomén něžně japonských indie popových kapel Tenniscoats a Maher Shalal Hash Baz je zde v Evropě díky řadě v licenci vydaných alb znám. Málokdo ovšem tušil, že tito pilní muzikanti jsou pouze pověstným vrcholkem ledovce podobně orientovaných projektů. To připomíná kompilace Alien Parade Japan, která nám představuje dokonce dvaadvacet hudebních souputníků, které vybral velký fanda japonské nezávislé hudby Markus Acher z The Notwist. Ten se tentokrát soustředil na dechové soubory všeho druhu. Naivně rozklížená dua, decentně neprůbojná i přesně zařezávající větší orchestry, ale také písničkové pokusy, kde jsou trubka, saxofon či klarinet pouze jedním z doprovodných těles. Všem nahrávkám ale nechybí, stejně jako před rokem recenzované kompilaci kapely Yumbo (jejich příspěvek na aktuálním výběru chybí), obrovská kupa nadšení, které z nahrávek přebíjí i časté instrumentální lapsy. Kompilace spojuje některé kusy, které vznikly v Japonsku už v 90. letech, s novějším materiálem. Z často domácky vzniklých nahrávek rozdíl není zřejmý. Ostatně, Markus se poučil z částečně méně konzistentního výběru Minna Miteru, který před více než rokem na stejném labelu spoluredigoval. Největší devízou sampleru je opakovaný, sladký až hořkosladký, intimní a přitom nevtíravý pohled na naši vlastní hudební tradici. A je jedno, jestli se jedná o folkové ozvěny The Incredible String Band, psychedelické záchvěvy Penguin Cafe Orchestra nebo oddechovou orchestrální hudbu hrající k příjemnému nedělnímu odpoledni. Je pravdou, že málokdo by za obsahem kompilace tušil japonský původ (až na zpívané kusy), přesto by těchto osmdesát minut mohlo bez problému hrát na pódiích nezávislých klubů, stejně jako na lázeňské kolonádě pro naše nejdříve narozené spoluobčany. Výsledkem by byla spokojenost obou cílových skupin. Ostatně, vyzkoušejte na sobě sami, jak se vám Japonci s vlastním pojetím evropské tradice dostanou pod kůži. Rozhodně se bude jednat o nevšední hudební zážitek.