Sean Baxter – Odešel muž s haraburdím

„Sean, klíčová postava na melbournské scéně, měl jedinečnou estetickou vizi a intelektuální hloubku a mísil filozofické koncepty s punkovou sensibilitou – tím jak žil, mluvil a hrál. Byl čistá energie.“ Anthony Pateras

Poprvé jsem slyšel bubeníka Seana Baxtera (12. 1. 1970 – 16. 3. 2020) na nahrávkách legendární melbournské kapely Bucketrider, o níž jsem ihned napsal do UNI 2/2006 pod titulkem Postmoderní tajemství disonance a mikrotonality v podání hyperrytmického monstra, který snad hovoří za vše. Sean již měl tehdy za sebou hraní se syrovou postpunkovou úderkou The Throwaways a s kolegou z Bucketrider, kytaristou a baskytaristou Davem Brownem, vytvořili řadu dalších kapel. Lazy – metamatematické improvizační duo, jehož skladby jsou založeny na vskutku nepochopitelných rovnicích a jejich album se signifikantním názvem Microsonics je spletí disonančních úderů, záškubů, praskání a vrzání, a přesto je v něm cítit jistá vnitřní harmonie a řád. Soubor Western Grey byl zase označován jako „krutý a mrazivý minimalismus“ a na jeho opusu Glacial Erratic se podílel také zvukotvůrce Philip Samartzis. V noisově abstraktním triu Terminal Hz byl třetím do kolegia japonský elektronik Kazuyuki Kishino a freejazzové Embers doplňovali saxofonisté Adam Simmons a Kris Wanders. Baxter byl tehdy navíc členem DADA Cabaretu, spoluzakladatelem tělesa LaBasta!, které spojovalo experimentální dramatiku s improvizovanou hudbou, a vyučoval kulturní a performanční teorii, estetickou filozofii a improvizaci. 

 

U nás se Sean Baxter představil na Alternativě 2006 coby člen tria, v němž vedle něj a Browna hrál na piano (začasté preparované) Anthony Pateras. Tahle trojice se dala dohromady v roce 2002 a s šestiletou přestávkou hrála donedávna. Vývoj jejich spolupráce nejlépe dokumentuje loni vydané retrospektivní 2CD Bern . Melbourne . Milan, kde najdeme nahrávky z evropských turné z let 2006 a 2008 a vystoupení na koncertní sérii Inland v jejich domovském městě z roku 2017, ale i záznam jejich vůbec první zkoušky.  Nosič je doplněn Seanovým dvaatřicetistránkovým vzpomínkovým esejem, v němž reflektuje své zkušenosti s improvizovanou hudbou.

 

"Sean, klíčová postava na melbournské sc . . .

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přidat komentář