Selectone: Dead Grooves, Lunacybot: Cogito Ergo Sum, Aleff Selected Punishments

David Rambousek, šéf labelu Ressonus, a jediný zodpovědný muzikant stojící za už poměrně delší dobu fungujícím projektem Selectone, zraje jako víno. Už loňská deska, kterou ve dvojici Foma natočil společně s Jiřím Tilgnerem, ho katapultovala mezi domácí experimentálně elektronickou elitu, aby vysoký standard potvrdil i letošní novou sólovou kolekcí nazvanou Dead Grooves. Ta je založena na nekonečných vinylových smyčkách, kterými před lety startoval projekt Birds Build Nests Underground. Ovšem zatímco v případě projektu Petra Ference nechyběl vždy výrazný avantgardní či nonsens prvek, Selectone podobně laděným výrobním procesem vytváří vážnou muziku bez ironického podtónu. O to víc melodickou. Neustále praskající vinylový základ všech kompozic automaticky materiál zahaluje silným melancholickým odérem, na který David nabaluje další smyčky, tu a tam přihazuje decentní koření v podobě basy a rytmiky v Solaris, nebo uhrančivého, pološeptaného vokálu Miriam Ingram v Dead Swan. Formálně oldschool kolekce svým soustředěným důrazem na hru s atmosférou strčí do kapsy většinu domácí „současnější“ elektronické produkce. Za druhou letošní deskou Ressonus labelu musíme do Mnichova, potažmo do Irska. Budeme se totiž věnovat irskému rodáku Ianu Flemingovi, který v současné době jako Lunacybot operuje ze své německé základny. Podobně náladou uzavřená deska jako u Selectone je ale postavena na barevnějším podloží, které je složeno z introvertní taneční elektroniky, industrialu, IDM poslechových nálad a ambientu. Pětice dlouhých kompozic vždy jedné složce dává přednost a díky tomu je čtyřicetiminutový poslech i přes jistou submisivnost vcelku přístupným dobrodružstvím. Postapokalyptická nálada podpořená častými zvuky, jak z dávno opuštěných, ale přesto stále fungujících přístrojů, větrných poryvů, rozeznívající opuštěné industriální prostředí, nahrávku ani na okamžik neopouští. A to přesto, že statické momenty tu a tam přeruší podobně odosobněná rytmicky bohatší vsuvka. Určeno pro milovníky dystopické literatury a tanečníky-introverty.
Zcela jasně neplodnější rok Ressonus labelu prozatím uzavírá nová kolekce Ondřeje Gáška, který už deset let vede v relativním mediálním přítmí svůj projekt Aleff. Album Selected Punishments uzavírá první desetiletku fungování projektu podobně chaoticky, jakým způsobem se pracovitý projekt až doteď prezentoval svými nahrávkami. Ondřej složil už několik abstraktních elektroakustických kompozic, vedle toho ale tíhne k přímočařejšímu tanečnu, stejně jako ke studiovému avantgardnímu hledačství. Kolekce prý ilustruje lidskou hrubost, která naše pokolení pomalu dovádí až do bodu, odkud už není návratu (viz úvodní Krajina Ukrajina). Deska, jejímž jednotlivým kompozicím nelze moc vytknout, ale postrádá větší originalitu. Zní jako best of oblíbenců od Aphex Twina přes click’n’cut experimentátory až k avantgardistům, kteří vydávají své kompozice na labelu Staubgold.
Ressonus, 2014, 35:35
Ressonus, 2014, 41:34
Ressonus, 2014, 37:34

Přidat komentář