Praha, Novoměstská radnice, 6. 6. 2022
Zdaleka ne každé instrumentální jazzové pianové trio s humornou nadsázkou roztleská sál, aby mu publikum dělalo rytmický doprovod. Nebo ho dokonce rozezpívá do „fotbalového“ chorálu. Natož aby vypálilo tempově zběsilou předělávku Breed od Nirvany, ve které kontrabasista prožene svůj nástroj boosterem a všichni hudebníci buší do nástrojů jako ze řetězu utržení punkeři. Člověk málem čekal, že Gadi Stern vyskočí v euforii na piano, Matan Assayag rozcupuje bicí soupravu a David Michaeli při zuřivém hrnutí riffu přetrhá struny basy. Ovšem aniž by kdokoliv z nich na chviličku ubral z virtuozity.
Podle zmíněných nápadných dominant koncertní dramaturgie by mohl vzniknout mylný dojem, že izraelští Shalosh jsou sice kvalitní, optimismus rozdávající, ale přesto – baviči. Což by byla ohromná nespravedlnost. Protože hravost svého tria vyvažují promyšlenými, výpravnými kompozicemi na témata leckdy závažná. Byť vždy pamatují na přístupnost a sdělnost. Nadchli kompozicí Children Of The 90’s se zvraty v dynamice a náladami od sentimentu po nádech ironie, tichoučkou baladou Quiet Corner, nostalgickou, i když oproti albové verzi tempově živější dedikační swingovkou Tune For Mr. Ahmad Jamal či klenutou melodií Jerusalem State Of Mind, vystavěnou nad decentním groovem. Spoustu aranžérských nápadů a interpretačního mistrovství ovšem Shalosh dokázali nacpat také do parodie hitu A-Ha Take On Me, o které Gadi Stern prohlásil, že „jde o tu nejlepší písničku na světě, kterou si můžete zpívat ve sprše“. Shalosh skladbičku přerytmizovali a melodii přefrázovali tak, že by se z toho fanouškům A-Ha zatočila hlava. Harmonii hodili tu do mollového ponura, onde do swingující projasněnosti. Zvláště vypečeně zněla pasáž až wagnerovsky osudová a pompézní.
Velmi zajímavě zapůsobila potemnělá novinka The King’s Advisor. V zatím jen digitálně (prostřednictvím soundcloud letos v březnu) publikované studiové verzi doprovodili Shalosh touto skladbou recitaci izraelského básníka, vypravěče a muzikanta Gila Rona Shama. Ale funguje výborně i v čistě instrumentální verzi, ve které kontrabasista David Michaeli odehrál mimořádně interesantní sólo s využitím mikrotónových intervalů, totiž „orientálních“ čtvrttónů, které znějí našim neuvyklým uším disonantně, ale o to působí sugestivněji.
Podle slov pořadatele Petra Pylypova navštívili Shalosh Prahu popáté, včetně jednoho „covidově smutného“ streamovaného vystoupení bez publika. Nemluvě o řadě koncertů v dalších městech. Měli plný sál, nadšenou posluchačskou odezvu, a dobré dojmy se jak známo sdílí. Není třeba být věštcem a „královým rádcem“, abych předpokládal, že popularita pozitivního trojlístku u nás jen poroste.