SISA FEHÉR & VLADKO MIKLÁŠ: Bardo

Slovenská interpretka Sisa Fehér má na svém novém albu Bardo po obsahové stránce blízko k Dáše Voňkové a jejímu přírodou inspirovanému albu Hostina. Po stránce formální Sisin zpěv i hudební doprovod připomene oceňovanou Katarínu Málikovou a její vzdušné hrátky s folklorními inspiracemi. A do třetice je tu někde v pozadí zpěvačka Ivana Mer. K inspiraci její tvorbou se Sisa Fehér hlásila na kompilaci Pozdrav Slnku, na níž zpívala píseň Pachoľa. A nové album, jakkoli autorsky vychází ze zcela jiných zdrojů, na tyto nálady navazuje.

 

Malba na obalu s jezerem, vzrostlým stromem, dvěma bílými jeleny a kroužícím ptákem leccos naznačuje, ale neprozrazuje vše. Album Bardo je skutečně celé o přírodě, slova písní jako by vycházela z téměř sto let staré poezie (ostatně autorem jediného nepůvodního textu je Ivan Krasko), ale není vše jen idyla s průzračnou vodou. Minimálně naléhavá píseň Neberte lesy je dokladem toho, že Sisa Fehér natočila angažované album, na kterém přírodu nevnímá jako místo odpočinku, ale jako něco, co nutně potřebujeme a co je třeba chránit. Napadá mě paralela s titulem Transparent Water pianisty Omara Sosy a senegalského hudebníka Seckou Keity.

 

Skladby pro album Bardo psala zpěvačka společně s kytaristou Vladkem Miklášem, který je také jejím hlavním spoluhráčem (vedle basisty Rasťa Uhríka). Všechny ostatní muzikantské role jsou pouze epizodní, ať už se jedná o trombón Štěpána Janouška nebo druhou baskytaru (Miloš Klápště). Výsledkem jsou velmi komorní písně, v nichž má každý tón kytary i basy smysl, ale díky zajímavě pojaté práci s hlasem (ableton) a lehkému podbarvení syntezátory zní minikapela místy téměř jako malý orchestr. Přitom v době klipů a streamování jednotlivých písní je moc dobře, že etablovaná zpěvačka cítí potřebu natočit sevřené více než půlhodinové dílo, které má hlavu a patu a vedle zajímavě postavené hudby nabízí i důležitý obsah. Vydavatelství Slnko Records se povedl další výtečný zářez.

Slnko Records, 2018, 33:48

 

 

Přidat komentář