Slava Ganelin / Lenny Sendersky: Hotel Cinema

slavaIzraelský (druhdy sovětský) hudební čaroděj Slava Ganelin se v současnosti jeví, jako by se opět ocitl v jednom z nejvzepjatějších svých zenitů. Svědčí o tom nejenom nedávná CD Live in Shenzhen či Us (obě s Alexejem Kruglovem a Olegem Judanovem), ale především Hotel Cinema, album, nahrané bez jakéhokoli přednatočeného tónu živě ve zmíněném hotelu v Tel Avivu.   Třičtvrtěhodinová instantní kompozice, na které participuje Lenny Sendersky se svými saxofony, postupně vzlíná z nezachmuřeného hromovládna, až rituálně rozprostraňovaného, její podesta stále účinněji vyvolává dojem mnohačlenného tělesa, zatímco je vytvářena výlučně na Korg MicroStation a computeru Dell. S tímto zázemím oba hráči dobývají postupně všechny pozice s oslovující oslavující nonšalancí i plnokrevnou vehemencí, své rozkružování světa rozkrývají v jednolitosti melodického i rytmického řetězení, což se děje za rozkadeřování jemných nuancí. Vše plyne, uplývá, rozevírá se, varovně hromuje, překvapuje se zvratnými momenty, plnými provariovávání a zrozverněných situací. Vznosně vznešený háv orchestrálnění probíhá s nezmětenou hybností, prošpikovanou poskočnostmi a zdrsňovanými zavýtržněními až do hamižného zvukového překypování, kde Ganelin s usebraným konejšením nebo zanášivým protáhlováním celkový rozlet  rozbalancuje do různé (i zrůzněné) zvukolamnosti, zatímco Sendersky se saxem jeho part na(d)létá, protýká se s celkovou proudností, zapasovává se do její prochrasťované obrůstavosti. Kvazirobotické zlidštění nástrojů (včetně vyzpěvování!) má svoji balamutivou ezoteričnost, pospojivostní bezodešnost, kříživou srážlivost, pitoreskní pichlavost, zahřmívající provokativnost, vehemenci i pokoru v jednom tyglíku. Souputnictví obou hudebníků je promykavé až do vznášivosti, vždy znovu zvalchovávané, prošplouchané, procábrované, procifrované, avšak v podstatě setrvává ve své naléhavé (po)vznešenosti, titěrněné i nahlučované, stále znovuzrozované, tu propolíčkované a probolestněné, tu seismograficky proskribované, tu odbojně vyzařované, tu zaběžněné až do triumfálnosti, nicméně vše je nakonec rozobjímané do prokolíbávaného sesumárnění, pokořeného i pokořujícího. Plejáda laptopujících improvizátorů vedle tak exaltovaného a exhibovaného Ganelinova kumštovnictví bledne. Je to až neuvěřitelné, kolik grandiózní výzevnosti a opojivé rozkuráženosti se vejde do pouhých pětačtyřiceti minut.

Leo Records, 2016, 45:03

Přidat komentář