The Third Eye Foundatin: Semtex; Matt Elliott: The Calm Before

The Third Eye Foundation - Semtex (reissue 2015) IDA111LP_front-coverLabel Ici D’Ailleurs nám dává v jeden moment možnost porovnat výchozí a prozatím finální bod hudební kariéry Matta Elliotta. Téměř souběžně totiž vydává jeho dvacet let starou prvotinu, kterou vypustil do světa skrytý za pseudonymem The Third Eye Foundation, a zcela novou řadovou desku The Calm Before.
Pojďme se nejprve vrátit o dvě dekády nazpět. V roce 1995 si totiž půjčuje devatenáctiletý hudební fanoušek Matt Elliott od Davea Pearce z Flying Saucer Attack čtyřstopé nahrávací zařízení a začíná ukládat do paměti přístroje své temné, už čtyři roky bující vize. Z hromady materiálu později vybere ty nejsilnější momenty a vydá je vlastním nákladem na prvotině nazvané Semtex. Už delší dobu je tato kolekce brána za jeden ze základních kamenů triphopu. Kdo ovšem čeká další urban výpověď à la Massive Attack nebo dokonce Alpha či Archive, ten bude už otvírákem Sleep uveden do jiné reality. Reality temného londýnského squatu, kde Matt žil, a kde bez pomoci kohokoliv jiného nahrál prezentovanou muziku. Ano, máme co dočinění s pomalými, maximálně středními rytmy, jenže místo sofistikovaného mixu urban vlivů, popu, případně jazzu, tu na člověka doslova vybafne mrazivá, industriálně laděná elektronika, industriální distorze, dlouhatánské dozvuky, ambientní dumky, a navrch se tu a tam přidají vpády kytarových stěn. Pokud Massive Attack byli oficiální tváří trip hopu, pak The Third Eye Foundation, byl jeho, v podzemním tunelu dunící ozvěnou. Rozšířená edice debutu přináší dalších 23(!!!) bonusových tracků, které autor nahrál na kazety mezi roky 1991 a 1997. Ty pouze rozšiřují hlavní pocity základní šestice kompozic. Najdeme zde jak zrezlé rytmické experimenty (Sleeping), nečekané ambientně etnické úkroky jak od Zoviet France (Hymn To Pan), statické shoegaze momenty (Hollow Soul), tak především industriálně ambientní fresky, které v některých případech se roztahují až na půlhodinovou plochu (A Silence Longing, Voyager). Tomu říkám poctivá nálož bonusů. Znovuvydáním Semtex dává současná oblíbenost drum’n’bassu, dubstepu a witchhousu mnohem větší smysl.
Matt Elliott - The Calm Before IDA102_frontA teď střih. Přeskočme dvacet let a pojďme se podívat na to, čím se Matt jako muzikant prezentuje v současné době. Jenže ono to bez drobného souhrnu meziobdobí nepůjde. Elliott jako The Third Eye Foundation natočil ještě pět alb, další EPčka a remixové desky. Už v rámci tohoto projektu bylo cítit, že laptop a vůbec elektronika jdou v Mattových očích postupně na vedlejší kolej a přednost dostávají akustické nástroje, především kytary. Matt v sobě také našel talent jako vcelku obstojný a především charismatický zpěvák. Od roku 2003 písničkářského ducha prohlubuje na deskách, které vydává pod svým občanským jménem. Letošní The Calm Before je už sedmé v pořadí a z kreditů v bookletu je jasné, že většina pořádků z devadesátých let je minulostí. Matt zde hraje na kytaru a zpívá, ale vedle něj skladby dotváří hosté na klavír a klávesy, bicí, kontrabas, housle a basklarinet. Co zůstalo stejné, je mistrovství, jakým autor dokáže pracovat se základními náladami. Ty totiž dokáže bez snižování napětí roztahovat do skladeb takřka libovolné délky. Hned titulní kousek novinky má čtvrt hodiny a melodicky je v podstatě postaven na několika tónech. Takto úsporně je vystavěn veškerý materiál novinky a vzdáleně tak může připomenout akustické momenty Michaela Giry ze Swans (třeba s Angels of Light) nebo stejnou barokní manýrou oplývající písničky Michaela Cashmorea (jak v sólové poloze, tak jako autorský partner Current 93). Nečekejte opakování dekádu staré excentrické kolekce Falling Songs. Pak obžaloby střízlivě cedí mezi zuby, případně se k emotivním momentům vrací s odstupem a příběhy obaluje silně ironickým podtónem. Na jedné straně tak máme černočernou satiru The Feast Of St. Stephen, kde dojde na rouhání, pokus o znásilnění a manipulaci morálky, to vše v prostředí nejmenované náboženské sekty. Na straně druhé nám pak v The Allegory of the Cave autor předkládá smířlivý epilog, kterým se, stejně jako celou kolekcí, vine společné téma očistění. The Calm Before není Elliottovým vrcholem tvorby, je ale stejně intenzivní výpovědí, jako předešlá alba. A to není vůbec málo.

Ici D’Ailleurs, 1996/2016, 259:10; Ici D’Ailleurs, 2016, 42:46

Přidat komentář