TOC: Will Never Play These Songs Again

Francouzské trio TOC čili klávesista Jérémie Ternoy, bubeník Peter Orins a kytarista Ivann Cruz už mimo jiné i u nás na festivalu Alternativa několikrát potvrdilo, že svoje psychedelické „písně“ nikdy neopakuje. Osobně bych zrovna tuhle kapelu mohl klidně vidět každý týden znovu a určitě by se mi neomrzela. A to, aniž by vystupovali ve svých mutacích – „unplugged“ verzi à la ECM či s přidanými dechy s proměnlivou sekcí The Compulsive Brass (viz recenze na předešlá alba QeqertarsuatsiaatAir Bump v UNI 2/2016 respektive 3/2017). TOC ve své puristické formě totiž představují improvizovaný rock v té nejvitálnější formě jakou si můžeme představit a jemné jazzové elementy jsou tu samozřejmým bonusem.

 

Šestý počin této formace je primárně LP se dvěma skladbami, digitální verze má pak ještě cca pětiminutový bonus, který je však spíše apendixem. Záznam z koncertu z jejich domovského klubu Malterie v Lille z prosince 2016 má všechny atributy skutečně živého spontánního hraní, ale zároveň působí i dojmem určité prokoumanosti. První track The Last Hit má v úvodu lehounce noiseový nádech, původní nastíněný motiv se postupně vytrácí, aby ho nahradily momenty rozložené na prvočástice, hraje se tu s občasnou repetitivností, zvuk se posléze opět hlukařsky rozostřuje, ale v pozadí zůstává na chvíli jemné předivo kytary, kadence nabíhá a nastává sonická smršť, která se začne utápět v magmatickém probublávání a vše končí ve zvukových tůňkách.  Poměrně výraznou roli tu hraje basové piano, které všemu dává patřičně temný ráz, aniž by rušilo světélkující okamžiky.  Druhý „song“ Ultimate Earworms evokuje zpočátku až glassovské postupy a skutečně se vám zavrtává do uší, aby se vše začalo rozvolňovat do astronomické psychárny a postupně až mantrické meditace, jíž následovně vystřídá nervní blouznění a skřípavé erupce i částečné vyklidnění s akustickým pianem. S trochou licence bych to přirovnal k raným Pink Floyd či Tangerine Dream, ale o krok dále a v hávu nového tisíciletí.

 

Circum-Disc, 2018, 40:29

 

 

Přidat komentář