Tomasz Stańko New York Quartet: December Avenue

Když se v roce 2008 Tomasz Stańko usadil v New Yorku, bylo mu už šedesát čtyři let a přišel tam jako mezinárodně uznávaný trumpetista, skladatel a kapelník skvělých sestav. Byl výrazným hráčem od svých počátků, kdy stanul po boku pianisty Krzysztofa Komedy v půli šedesátých let. Komedova skladba Astigmatic (12/1965), na níž má jeho trubka prakticky hlavní slovo, se stala titulní pro jednu z podstatných evropských postbopových nahrávek, dodnes reeditovaných. Pojem astigmatický jako by obrazně charakterizoval Stańkovu hru, modulaci tónu jeho trubky: lékařsky se jedná o vadu způsobující nepřesné zaostření světla na sítnici. Komeda usiloval o novou estetiku jazzu, jak ji reprezentoval hlavně Ornette Coleman a Stańko se v ní brzy našel.
Polští muzikanti se často uchylují k domácím inspiracím: předchozímu 2CD New York Quartetu Wisława jimi byla poezie Wisławy Szymborské (1923–2012), nositelky Nobelovy ceny za literaturu z roku 1996 (u nás vyšly od roku 1965 do 2009 tři knížky s jejími sbírkami). Pianista David Virelles má kubánské kořeny (Santiago de Cuba, 1983) a díky kanadské flétnistce Jane Bunnettové se dostal na studia do Toronta. S ní otevřel svou diskografii, neboť hrál na jejích dvou albech pro Blue Note v letech 2001–2002. O deset let později se stal členem skupin, jež jsme mohli živě zažít loni a letos na Jazzfestu Brno: s kvartety saxofonisty Chrise Pottera a Tomasze Stańka. Basista Reuben Rogers (1974), u Stańka hrající výhradně na kontrabas, vzešel z prostředí reggae, kalypsa a gospelů rodných Virgin Islands. Jeho diskografie začíná třemi alby Charlese Lloyda v letech 2007–2011, najdeme jej na albech trumpetisty Nicholase Paytona nebo saxofonisty Joshuy Redmana. Bubeník Gerald Cleaver z Detroitu je po Stańkovi nejstarší (1963) a hraje na řadě titulů ECM, včetně posledních dvou alb Miroslava Vitouše (2007 a 2009). Na nové desce jsou výhradně Stańkovy skladby, výjimkou je krátké Conclusion Virellese a Rogerse, dueto trubky s rytmicky svižnou hrou kontrabasu, k nimž se krátce v závěru přidá klavír, a ještě kolektivní autorství kvarteta Sound Space, jemuž duo basy a tichého klavíru vytvoří lehce ambientní a impresionistickou náladu; až do poslední minuty, kdy pohodu zcela roztříští „zdivočelý“ klavír. Veselou miniaturu pro kontrabas a pár tónů klavíru pojmenoval Stańko jednoznačně David a Reuben. Že nasloucháme Stańkově trubce nenechají na pochybách hned úvodní tóny alba ve skladbě Cloud: z „bloudících“ tónů se vždy vynoří lyrický motiv, který zní pro posluchače přímo magneticky. Ballad for Bruno Schulz je další Stańkova literární inspirace a kdo četl Schulzovy Skořicové krámy, tuší, že skladba bude posmutnělá, melodická, v souhrnu dramatická, k čemuž výrazně přispěje Virellesův klavír. Titulní December Avenue je svižná skladba s působivým zpěvným nápěvem, rytmicky výrazná – hard bop pro toto století. Dalším „odvazem“ pro klavír je Yankiels Lid. Stańkova hudba už půl století setrvává na vysoké úrovni interpretace i invence a kdo se k její originalitě proposlouchá, bude se k ní neustále vracet – včetně krásného tématu závěrečného songu alba Young Girl in Flower.

ECM/2HP, 2017, 64:23

 

Přidat komentář